0081
0081
Bla bla řekl jsem a ty jsi tomu věřila
Sama jsi mi dala náboj a určila směr
Jen jsem měl vědět že být závislý na tvém úsměvu
mi nezůstane napořád
Ale možná jsme si nemuseli říkat že spolu vše zvládneme
Protože jsme se nepřekonali
a trčíme oba v kaluži až po pás
Až pominou deště vzpomeneme si na sebe
Ale zatím ještě prší a ty jsi stále někdo
Koho chci nenávidět a koho nechci mít rád
Řekla jsi že už můžeme jít každý svou cestou
a zaklapla jsi pouta na mém zápěstí
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
zokrouhlila jsem čísla okovů
a ze všech louží slila bahno
vyčistila hlaveň a znovu nabila
srdce prej potřebuje kulky
i s úsměvem se dá prý zabít
27.07.2014 10:34:23 | básněnka
Nech každá kvapka dažďová
kúsok tej nenávisti zmyje
a do zeme ju pochová.
Zem dokáže vypiť veľa..
25.07.2014 21:24:08 | gallatea
....řekla že už můžeme jít každý svou cestou
a on zaklapl pouta na jejím zápěstí..........Tvá verze mi připoměla
jinou verzi......bohužel.....Ji.
24.07.2014 22:08:59 | jitoush