NEŽ ODLETÍM

NEŽ ODLETÍM

Anotace: Jaké asi je, být ženou? Zkusil jsem se pro jednou taky vtělit – inspirováno převtělováním nejen na Literu, jemuž jsem tentokrát ani já neodolal.

 

NEŽ  ODLETÍM

 

jsem notovou osnovou

každé tvé další melodie

pevným podložím

tvých furiantských eskapád

čím víc mřu o tebe strachy

tím lehčeji si žiješ

 

toužím-li po tvém mlčení

máš nutkání kázat

jak fungovat má svět

silná gesta vždy po ruce

nehrozí-li že budeš je muset plnit

však skutečně jen pro mě

ti nezbývá ani pár

                  nesuchopárných vět

 

netušíš

jak i jedno slůvko

umí lehce změnit

                         ženu

v nejhebčí otisk muže

vpíjející se něžně

do každé jeho vrásky

i v kráter plný lávy

žhavější než slunce

hotový spálit

          nepřátele  na popel

vyžehlit  

          všechny chmury z  čela

 

i kdybych sebevíc to chtěla

meleš jen stále svou

pyšný na své nadání

já ale nejsem

uschlá vykotlaná vrba

mám

         představ si

také svou duši

                      miláčku

vyprahlou jako pouštní step

 

neváží pro tebe

zdá se skoro nic

a přesto ti zřejmě zaclání

v rozhledu po pahorcích

tvých nesplněných přání

lemovaných jen samými

                                    kdyby

 

víš co ty spasiteli

         potracených snů

mrtvých už při početí

ještě chvíli se budu přemlouvat

že se mi i tak líbíš

 

jen ještě malou chvíli

než proschnou mi

v slaných zátokách

namáčené perutě

než vytřepu z nich

krusty zaschlé soli

než na nich tobě

                   od nás

                       od sebe

od všech těch směšných plagiátů

 

navzdory tomu

jak bodá to odhodlání

             jak trýznivě mě bolí

 

zpět k původní samé sobě

           o níž už nemáš ani ponětí

tam

    kde objevím znovu své zapírané

                                   

                                      

 

 

                                             odletím

 

Praha, 11.9.2014

 

https://www.youtube.com/watch?v=TdV5iqKver8

 

 

 

Autor Amonasr, 11.09.2014
Přečteno 589x
Tipy 36
Poslední tipující: Krysařka, básněnka, Joe Vai, Daniela, Akrij8, zdenka, Pamína, Radhuza, Frr, Luky-33, ...
ikonkaKomentáře (32)
ikonkaKomentujících (12)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Tato báseň se mi opravdu moc líbí, i když tak nějak pořád vnitřně bojuju s tím pocitem, že by jsme opravdu byly tak ,,pitomé'' jak ze začátku píše(š)
. Ale musím přiznat, že jsi to vystihl moc dobře a hezky a mám radost, že nakonec odletěla:-).

19.09.2014 22:30:01 | Krysařka

líbí

Obětavost nepovažuju za pitomost. I když jako u všeho - je to o rozumné míře, za níž se stává pitomostí cokoliv... ;-) Děkuju :-)

19.09.2014 22:57:28 | Amonasr

líbí

řekla bych, že jsem ženská:-)

14.09.2014 19:24:44 | básněnka

líbí

Ani ve snu by mě nenapadlo, to zpochybňovat... :-D Díky :-)

14.09.2014 19:40:14 | Amonasr

líbí

Skvělý nápad, Josefe a skvělé zpracování. Ta empatie je vskutku prostoupená celým dílem, ač muž, smekám o)Je v tom něha i rozpolcenost, láska i rozhořčení, ony protipóly ženy, které je činí tak křehkými, krásnými a tajemnými a které působí soudržnou silou, jež okouzluje

12.09.2014 03:28:03 | Akrij8

líbí

Díky, Jirko, za takové přijetí a pěkný komentář. Krásně poeticky a zajímavě jsi to doplnil :-)

12.09.2014 10:41:46 | Amonasr

líbí

ty nás znáš...stačí, že víš o její duši...krásná, děkuji.také za písničku...z

11.09.2014 23:32:53 | zdenka

líbí

Děkuji, Zdenko, cením si toho od Tebe, velmi :-) Rozumově je ženská duše nepochybně nepoznatelná, ale poezie je snad jedním z možných klíčů k ní... A láska - ta je pochopitelně mimo jakékoli srovnání... :-)

11.09.2014 23:42:07 | Amonasr

líbí

určitě se k ní ještě vrátím...z.

11.09.2014 23:45:38 | zdenka

líbí

:-)

12.09.2014 10:38:45 | Amonasr

líbí

Zatrnulo ve mně. Jak jsi to proboha udělal....?
Těžko by to žena napsala tak přesně, nesmlouvavě... a přitom poeticky, nádherně poeticky.

Děkuju, Amonasře.

11.09.2014 21:56:24 | Pamína

líbí

Já nic, já muzikant... ;-) Díky, Pamíno, za takto vstřícný komentář... :-)

11.09.2014 21:59:29 | Amonasr

líbí

Josefe, je až k neuvěření, jak ses umíš vcítit, včetně napětí od -Než odletím- přes -jak bodá to odhodlání- až k -odletím-. Smekám, přesto zůstaň tím kým jsi, neb jím jsi ku cti :)

11.09.2014 20:10:31 | Radhuza

líbí

Radko, děkuji za uznání, jehož si velmi cením :-) Nemusíš se ale bát, ženou se stát nehodlám – i kdybych třeba chtěl, tak bych stejně nemohl, protože vím, že tak složitý úděl bych unést nedokázal. Muži mají myslím mnohem méně odolnou vnitřní konstrukci a nejsou zdaleka tak stateční... ;-) Vůbec nerozumím třeba tomu, proč se nestatečnosti říká zbabělost, když je to mnohem typičtější vlastnost u mužů. Alespoň tedy těch současných... :-D

11.09.2014 21:28:07 | Amonasr

líbí

…ono nic není jen černé nebo bílé. Neseme si v sobě obojí. A nikdo z nás neví, které "já" právě zvítězí, to ukáže až onen okamžik. A i když to zrovna nezvládneme tak, jak bychom si mysleli, že se zachováme, je to snad chyba? Spíš půjde o zkušenost na cestě hledání. Hledání sebe sama…

P.S. zdědalost? ;))

12.09.2014 08:41:18 | Radhuza

líbí

Moc hezky z Tebe promluvila taková laskavá ženská empatie a smysl pro rovnováhu s příměsí mužské racionality... ;-)) Samozřejmě beze zbytku souhlasím, i ve mně je nemalý kus ženské duše, zápasím s tím od malička, ale postupně to vnímám stále víc jako svou výhodu – ta větší citová zranitelnost je bohatě vyvažována vyšší empatičností a intuitivností a onen svár mezi ženským a mužským principem, které máme v sobě namixovány asi každý zcela jedinečně, v nás zřejmě neustále doprovází to nikdy nekončící hledání sama sebe. Alespoň u těch, které to hledání ještě neunavilo až k jakési trpné rezignaci.

P.S. S tou „zdědalostí“ jsi mě tedy pěkně zaskočila... :-D Myslím si ale, že zbabělost má základ spíš ve slově „baba“ než „bába“, takže bych to oprostil od věkového přídechu a navrhl bych třeba – „zchlapalost“. Ostatně, že většina chlapů jsou dnes vesměs bábovky, je myslím už obecně docela známý a přijímaný fakt, tak třeba by se to časem i ujalo...(?) :-D

12.09.2014 10:44:47 | Amonasr

líbí

Smysl pro rovno-váhu... Ano, v tom se poznávám (inu, své znamení nezapřu) i se zmíněnou příměsí;)
A máš pravdu, se zdědalostí jsem chtěla vyloudit úsměv nejen na tváři ;D

12.09.2014 14:53:43 | Radhuza

líbí

;-)

12.09.2014 18:09:55 | Amonasr

líbí

„Ty jsi ale setsakra chytrá ženská, a ten idiot o tom nemá ani ponětí. Tak nevím. Jestli já jednou budu chlap, jestli si tě nenabrknu. Doufám, že budeš v seznamu. Na druhou stranu, ale nevím, jestli ze mě nebude úplně stejný idiot jako ten, kterému to imaginárně píšeš. Muži v mé rodině mají obecně velmi přerostlá EGA. Alespoň ti, vedle kterých jsem vyrostla.“ :O) Tohle byla sranda, ale to jsi určitě pochopil. Teda ne úplně všechno, to o tom egu je docela pravda, prvoci jedni třetihorní. :O) Ale tahle tvoje báseň se mi moc líbí, hlavně jazyk jakým jsi ji napsal. Krásně navazuje, což navozuje i představu oné postavy. Nevím. Přijde mi to jako taková docela malá symfonie. Člověku to klouže do mozku úplně samo. A na konci každé skvělé symfonie a jakéhokoliv koncertu se sluší zatleskat. Takže? PLÁC, PLÁC, PLÁC! BRAVOOO! PLÁC, PLÁC, PLÁC! :O)

11.09.2014 18:11:33 | Tichá meluzína

líbí

Díky moc, Blanko, za tak krásný komentář - užívám si ho a ještě si ho jednou večer užiju, protože teď musím pádit zase jinam. Ale cestou se díky Tobě budu aspoň stále usmívat... :-)

11.09.2014 18:17:36 | Amonasr

líbí

Tvá empatie k "feminismu" je dobrá, /myslím, že potřebná/-líbí se mi :-D

11.09.2014 17:45:46 | Frr

líbí

No, o tu empatii jsem se docela snažil, tak moc děkuju :-) Ale je dobře, že jsi dal „feminismus“ do uvozovek, mně jsou totiž bližší „skutečné“ ženy, oplývající právě nefalšovanou ženskostí, než ty, které se chtějí podobat mužům (nemyslím samozřejmě vzhledově)... ;-)

11.09.2014 18:09:27 | Amonasr

líbí

....Je poznat,že kamarádíš se ženami...../úsměv/.....Ji.

11.09.2014 15:58:02 | jitoush

líbí

Kupodivu tolik kamarádek (když pominu Liter) zase nemám. Ale ty, které se mi v životě poštěstily, jsou vesměs ženy s velkým „Ž“ a ohromnou duší, jaká se u mužů jen tak nenajde... :-)

11.09.2014 18:08:20 | Amonasr

líbí

.....přečetla jsem si ji ještě jednou....Tvou báseň....je opravdu skvělá...
plyne tak přirozeně a má v sobě poznání....smekám.....Ji.

11.09.2014 19:50:50 | jitoush

líbí

Jitko, Tvá pochvala mě naplňuje pocitem radosti, že se mi průnik do ženské duše snad trochu zdařil - byla to ode mne velká troufalost, jak si čím dál víc uvědomuju, a tak pociťuji i jakousi úlevu, že se mi to snad nevymstilo... :-) ;-)

11.09.2014 21:35:13 | Amonasr

líbí

...odvážnému štěstí přeje..../úsměv/....a Ty jsi odvážný/aspoň trošku/.....
ještě jinak....kdo se bojí nesmí do lesa...takový lesní zástup žen.....
/smích/.....ale nezabloudil si....cesta lesem se ukázala docela
průchozí a bezpečnou...../úsměv/....Ji.

11.09.2014 21:45:37 | jitoush

líbí

Jo, nebezpečí většinou číhá právě tam, kde ho člověk čeká nejmíň... tentokrát naštěstí... ;-))

11.09.2014 21:51:00 | Amonasr

líbí

ješíš to je krásný,udělal jsi mi s ní nesmírnou radost:-)

11.09.2014 14:35:11 | střelkyně1

líbí

A Ty mně ne menší :-) To víš, člověk nikdy neví, jestli se opravdu dokáže aspoň trochu „vžít“... Děkuju :-)

11.09.2014 18:07:34 | Amonasr

líbí

Skvěle napsané. Vtělení do role ženy se ti opravdu povedlo. Z tvé básně vnímám, že muži často nevnímají to, co by si žena přála.

11.09.2014 13:57:18 | Rozina

líbí

Třeba to platí i naopak, ale to teď nevím, to bych musel napsat zase něco při jiném vtělení... ;-) Každopádně děkuji – taková reakce od ženy mě může jen těšit :-)

11.09.2014 18:06:51 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel