Anotace: .....
...
v šatu z šípků
tiše našlapuji
rosa k zemi se nenápadně snáší
myšlenky své skrývám do bodláčí
jen radostný dětský smích
přehluší obavy
že
na světě jsou věci
co už nás
prostě
nebaví
pár mlhavých okamžiků ve střípcích
z putování
pro ten pocit
že
smutek radosti nezaclání
v unaveném slunci
listy pomalu usínají
a vzpomínky
v ranní mlze
se tak náhle
promítají
v objetí
dětské upřímnosti
cítím se na chvíli
(jen tak...)
bez
starostí....
v krásách
probouzejícího se podzimu...
(nad ránem)
pěkná báseň, v kombinaci s ranní kávou mi navodila hodně příjemnou náladu, kdybych měl volno, byl bych maximálně spokojen :) (jsem i tak:))
12.09.2014 09:03:30 | Benátčan
dětský smích pod unaveným sluncem.. rosa na rtech za úsvitu.. chmýří z bodláčí už letí kdoví kam.. tam někde někdo je i není
12.09.2014 08:58:43 | Petbab
Líbí, jen bych skončila už o slov "bez starostí" - tam to vyvolává určitou emoční reakci, člověk má tendenci se u nich zastavit a slova navíc nějak už pak ztrácejí smysl (aspoň pro mě)
12.09.2014 08:17:55 | Daniela