Anotace: Každého může hřát u srdce, když má matku, ke které se i v dospělosti může vracet pro útěchu.
Dříve, když ještě
dítě jsem bývala,
já ráda se
za máminou sukní
skrývala.
Vždyť před máminou sukní,
květovaného vzoru,
měli se všechny strasti
na pozoru.
Kdykoliv smutno bylo,
z její sukně cíp,
byl tu pro mě,
a rázem bylo líp.
I teď když je mi smutno,
tak stále smím,
vrátit se k těm květům
máminým...
krásné vyznání mamince ...
24.09.2014 09:14:42 | Martin Šimeček
Nemám slov, opravdová nádhera :-))
22.09.2014 19:30:58 | Gabriela Green
děkuju :) taky vím, že už ji nepřekonám ničím, co napíšu.
22.09.2014 19:39:21 | Sendevka
Překonáš, tohle jsem si už říkala tolikrát ;-) :-) Uvidíš, že ano :-)
22.09.2014 19:40:26 | Gabriela Green
Krásná.. fakt se to moc dobře četlo.. Chtěla jsem dát ST, ale omylem jsem klikla vedle :(
19.09.2014 12:03:20 | Barčík
Děkuji moc :) vážně to potěšilo :)
19.09.2014 20:54:42 | Sendevka
Děkuji za komentáře. :) Já si na rodinu rozhodně nemohu stěžovat. Tuhle báseň jsem psala, když jsem měla těžkou chvíli a věděla jsem, že se mám na koho obrátit.
18.09.2014 16:37:00 | Sendevka
....je hezké,když si rozumí dospělá dcera se svoji mámou....když si mohou
být blízko a při tom se respektovat......Ji.
18.09.2014 16:29:48 | jitoush
plna citu
18.09.2014 13:51:12 | James Libustka