Sedim

Sedim,
A čumim do stropu,
A tak tam tak sedim,
A čumim ňákou tu minutu...
A tak ten čas letí,
A já jen sedim,
V hlavě se mi hromadí smetí,
A já toho stále víc vidim.
Vidim jak se míchá lidský život,
Dáme minutku štěstí a hodinu smutku,
Nevím jaký k tomu měl bůh důvod,
Mohl toho smutku dát jen špetku.
Tak si probírám,
Dny plné žalu,
Ten strašný pocit vnímám,
Ten pocit má ale sílu.
Sice nezvedne 200kilo,
Ale s 200 kilovym chlapem klidně pohne,
Co by to za cit bylo,
Kdyby lidem neubližival v noci i ve dne.
A tak tam tak sedim pořád,
A celý život tak promarním,
Teď lituju že sem se s tim nesnažil něco dělat,
Kdybych věděl že takhle skončím...