Anotace: Jaká cesta a jaký cíl? Jedeme či ujíždíme? Jaký kus jsme už ujeli a jaký nám zbyl? Odkud a kam? Marně si přemýšlím, marně se ptám. Ve vlaku se všemi, v kupé s nemnohými, v sobě vždy sám... ;-)
CESTA
prý že cesta je cíl
tak proto tak sviští
ten náš vlak
bez zastávek
kamsi se řítí
jen tak
jenom aby jel
riki tak tak tak
riki tak
stále rychleji
supí a uhání
uhání a fičí
fííííííííííííí
obraz rozmazaný
rychlost sama
stala se krásou
jinou nevidět
neníííííííííí
nic není
dobrý
nic není
zlý
je jen cesta
ale kam?
tam tam tam
ano tam
kde člověk
už nebude
sám sebou
kde nebude
ani
sám
pam
pam
pa
dam
Praha, 29.7.2014
https://www.youtube.com/watch?v=7HfsCNgyRJA
cesta se vždycky najde a nejsme na ní sami...
07.10.2014 16:12:08 | básněnka
No, jak kdy... ;-) Ale když se trošku otevřeme druhým, tak vlastně skoro nikdy... :-)
07.10.2014 16:15:14 | Amonasr
Uff, je rychlá, ta Tvoje cesta, až mi to rozcuchalo vlasy. Trochu adrenalin, ale spíš se bojím. Jak Ty to děláš, že umíš psát tak sugestivně? Klobouk dolů (stejně mi dávnou uletěl ;))
03.10.2014 09:35:27 | Aida
Nevím, jestli píšu sugestivně, ale mám radost, že Ti to tak připadá ;-) Děkuju :-)
03.10.2014 22:58:46 | Amonasr
když cesta je cíl... to je asi jediné, co mě napadlo... a že někdy vede kamením a do pěkných kopců, jenže já to prostě nějak ráda :-) ono se totiž nahoru jde vždy líp než dolů...
01.10.2014 10:10:30 | zelená víla
...už tu máš spoustu krásných reakcí, tak myšlenku pominu ;) Celou dobu jsem se usmívala a citila jsem ten rytmus pražců... a líbilo se mi to :)
01.10.2014 07:35:47 | Radhuza
Jéšiš...to je nářez i s tou cestou,připoutala jsem se a držím si klobouk:-))
30.09.2014 18:40:47 | střelkyně1
Někdy je docela dobře, když se cíl ztratí z cesty.
Pak sedíš u kávy s kamarádem a je Ti jedno jak dlouho, necháš ujet jednu tramvaj, druhou, třetí, sedíš na náplavce a koukáš na Hradčany, cucáš jedenáctku Ferdinanda a jsou to chvíle k neunesení. Krásné.
(A jak je vidět, i Ty se umíš zastavit a třeba napsat pěknou báseň :-)
30.09.2014 15:52:38 | Pamína
Já bych stál nejraději furt - ale z rozběhu se strašně blbě zastavuje, kolikrát přitom upadnu a navíc ještě rovnou do Literu. Naštěstí nejsem anděl, padlému člověku se snad dá odpustit... :-D Jo, Maxe od Ferdinanda bych si při takovém pádu občas dal s chutí, vstávalo by se mi pak líp. Ale jen po jednom ;-)
30.09.2014 16:44:41 | Amonasr
Já vím, naprostý souhlas. Jenom tak blbnu.
30.09.2014 16:09:20 | Johny65
Že cesta je cíl
vám potvrdit mohu -
čím větší rychlost
tím blíže jsem Bohu!
Tak jsem osedlal koně
a opustil pluhy -
raději mrtvý
než skončit druhý!
30.09.2014 15:01:42 | Johny65
Vybarvuješ se čím dál líp :-D Tvůj způsob sarkastického humoru tu do barevných odstínů zdejší mozaiky chyběl - aspoň mně tedy pozvedává náladu mnohonásobně víc, než ony metafory, které jsi ve svém dnešním příspěvku tak zdařile vyjmenoval... ;-))
30.09.2014 15:40:15 | Amonasr
První věta je pravda (může být), kdo má ale dneska vlak?
30.09.2014 12:57:51 | ardzuna
Skoro každý – žene se mezi city jako INTER-CITY, za penězi jako EURO-city, uniká (pře)tlakům jako EX-PRESS a nakonec je rád, že vůbec může aspoň někde pendlovat, jako PENDOLINO.
A co je to vlastně pravda? A kdo ji vlastní? Dá se někde koupit nebo aspoň půjčit? A za kolik? Nebo se dá i vybártrovat? :-)
30.09.2014 13:20:09 | Amonasr
Hrozně se mi líbí, co píše Exupéry v Citadele:
"Cenu má pouze cesta. Pouze ona trvá, kdežto cíl je iluze poutníka, kráčejícího od hřebene k hřebeni, jako by smysl byl v dosaženém cíli. A právě tak nemůžeš pokročit, pokud nepřijmeš, co je. Z čeho ustavičně vycházíš. A v odpočinek nevěřím. Neboť drásá-li člověka nějaký rozpor, není správné volit nejistý a nehodnotný klid za cenu slepého přijetí jednoho ze dvou prvků rozporu. Vyhýbá se snad cedr větru? Co by tím získal? Vítr ho drásá, ale i otužuje. "
Na to si vždycky vzpomenu, když někdo mluví o cestách a cílech :)
30.09.2014 10:55:55 | iluzionistka
Tvá vnímavost k cestám je bezbřehá, iluzionistko :-) Spolu se Saint- Exupérym po ní nesvištíš opojená pouze rychlostí, nýbrž víš, že krása není hodnotou sama o sobě, ale jen v kontrastu k ošklivosti, tak jako dobro nemůže existovat jinak, než jako protipól zla... Cestu mezinárodním expresem je dobré občas vyměnit za cestu poutníka po polních cestách a horských chodnících... ;-) Díky za bezva příspěvek :-)
30.09.2014 11:31:14 | Amonasr
Není zač :) a horské chodníky jsou bezesporu nejlepší ze všeho, jen tak mít čas a prostředky :))
A pokud si Citadelu ještě nečetl, tak fakt doporučuju, stačí po kouskách, většina lidí to asi najednou nezvládne. Ale je to fakt moc pěkná a moudrá kniha.
30.09.2014 14:07:24 | iluzionistka
Však jsem tam ty horské chodníčky na Tebe nastražil, občas mi ještě něco v hlavě i uvízne... :-D A díky za doporučení – už zhruba třicet let jsem si na knihy neudělal čas, tak jsem se ze studu vrátil aspoň k naposledy rozečtenému Idiotovi a zjišťuju, že bych se měl zřejmě míň dívat na filmy (byť kvalitní) a opravdu zase začít číst... ;-) Tip od Tebe beru vážně – knihovna mi sice přetéká spoustou nepřečtených krásných knih, ale Citadela mezi nimi není, zkusím si ji zapamatovat :-)
30.09.2014 14:40:37 | Amonasr
Opravdu pěkné, s postupujícím časem si to uvědomuji čím dál tím víc, jak to kolem sviští a že když budu čekat, až konečně někam dojdu za tím velikým, převelikým štěstím tak umřu nešťastný někde po cestě :).
30.09.2014 09:40:39 | Joshua
Krásně jsi to vyjádřil, díky :-)
30.09.2014 09:50:00 | Amonasr
Život tu byl
Frrrr
A už je pryč
Ty poulíš oči
Cooo?, hrobníkův rýč :)
Nemohl jsem si pomoci a omlouvám se za trochu nevhodnou legraci z vážností jež život sám tesá do skály dějin, žel není mi zřejmě přáno býti vážným ni uctivým stran těchto věcí ;-).
30.09.2014 10:10:53 | Joshua
Nemáš zač se omlouvat, humorný nadhled k životu patří a dělá ho snesitelnějším i hezčím ;-) Nechtěl bych, aby můj text vyvolával jakýkoli patos, takovéhle reakce naopak vítám... Mám rád sebeironii, sebelítost mě pouze leká a přivádí do rozpaků... :-)
30.09.2014 10:21:06 | Amonasr