Oheň v krbu má už zase astma
tvoje stíny jsou pořád vpité ve stěnách
a stará paní na procházce jí odhrnula vlasy z očí
„Víš, děvče, není to všechno jenom o bolesti“
stařecky se usmála a slunce jí škodolibě zvýraznilo vrásky.
Ani naivní abiogeneze nebyla tak naivní jako ona
to by se Aristoteles divil
ale svým způsobem má na tu naivitu nárok
bránil ji někdo ve třetí řadě u soudu o logice života
a všichni ztichli.
Vždyť je ještě mladá nechte ji být, ona nám zmoudří
odhodil vrchní soudce talár a odešel
na náměstí kde dneska slavnostně popraví září
a pokřtí po půlnoci narozený říjen spolu s našimi zbytky
až na dřeň odřených životů.
Eli, mám se pořád opakovat? Moc hezké.
01.10.2014 11:01:16 | Johny65
no to jsou ty jizvy, co nám život dává na cestě ke zmoudření...
01.10.2014 09:45:44 | zelená víla
A zahojí se?
01.10.2014 17:41:50 | Elisa K.
zahojí... zůstane jen jejich otisk, který značí zkušenost...já ty své mám ráda, rosteme z nich v ženy :-)
02.10.2014 17:38:12 | zelená víla
Forma mi připomíná Jorta, ale rukopis je tvůj...
01.10.2014 08:39:19 | Robin Marnolli
Jorta? Tak to si ho musím někdy proklepnout... A díky za návštěvu, Robine :)
01.10.2014 17:41:22 | Elisa K.