A měsíc tlačil slunce jak špunt do lahve

 

 

Pírka skřivanů

a chomáček vlny

šumění splavu a moucha

co, po noze leze si mi.

 

Jak psát?

Když mluvit nedovedu.

Jak snít?

Když sny mít nechci?

 

A meruňková záře odděluje obzor od údolí.

Měsíc nepočká, nenechá slunce zapadnout.

Voda se vlní v akordech ticha,

dirigována třesem motýlích křídel.

 

Zima se vkrátá po tenkých nohách a baraví nehty do fialova.

 

 

Stmívá se.