Anotace: jsou setkání nezapomenutelná...
Čpí smysly slov
přesto voní
vznešenost dennodennosti
i křídla bezbřehosti
Pozoruje mě těma svýma hnědýma očima
prsty se jí třesou
jedna ruka je zkroucena nemocí
Dívá se na mě
Hrajeme si
povídáme
"Co by sis přála od ježíška?" ptám se
" Panenku, postýlku,
a aby byla babička zdravá a mohla vše..."
Vpíjím se do dna jejích nadějí
labyrinty jejích slov hltám
Tahle malá postižená holka
co ani sama neumí stát
mění vnímání
mění svět
co usmívá se pod jejím pohledem
...
tvoří
Zátiší vděčnosti
mnohdy neviditelné
Bolí a dojímá - až ke smíření.
Umíš to prožít, umíš to napsat. Děkuju za přečtení.
08.11.2014 19:44:58 | Pamína
Bolí a dojímá - až ke smíření.
Umíš to prožít, umíš to napsat. Děkuju za přečtení.
08.11.2014 19:44:58 | Pamína
děkuji za komentář... i za pochopení celého textu, protože tahle holka, co mě vítala slovy, konečně jsi tady - viděly jsme se poprvé... :-)
01.12.2014 23:36:35 | zelená víla
Čistota srdce - díky za možnost znovu si uvědomit její existenci. Nikdy jich nebude dost... :-)
08.11.2014 11:39:36 | Amonasr
jojo, někdy ji přestáváme vnímat i cítit... ale takový malý setkání nás zase ubezpečí, co vnímat a co je důležitý... nejen o vánocích...
01.12.2014 23:35:18 | zelená víla
velký respekt a obdiv jí i lidem jako jsi Ty
08.11.2014 08:47:29 | iluzionistka
....Ahoj Vílo,je dobře,že sem aspoň občas zajdeš a vneseš sem to,
co Ti přináší život tak ,jak ho potkáváš.....Ji.
08.11.2014 08:25:25 | jitoush
díky ... a tahle zářivá mentálně i fyzicky postižená holka mi ukázala hřejivost...
01.12.2014 23:34:13 | zelená víla
....umíš se dívat skrze schránu,která leckoho odpuzuje až dovnitř,
do "světla"duše.....ti lidé to velmi intenzivně vnímají,proto se Ti
otevírají a vítají Tvou přítomnost....Ji.
01.12.2014 23:54:22 | jitoush
tedy ty jsi to napsala tak mile, upřimně nevím, někdy se pletu, někdy tímhle neskutečně štvu a někdy je opravdu někdo rád za zájem o něho samého... tahle holčina byla úžasná, přivítala mi slovy, no konečně jsi tady, viděly jsme se poprvé a pak jsme spolu strávily úžasné dvě hodiny, kdy jsme si hrály... je krásná, má hnědý průzračný oči, co se smějí, neumí sama skoro stát, ale společně jsme to zvládly...náš hovor se vlastně odehrával pomocí panáčků z lega, hrály jsme na schovku a otvíraly společně ty dveře... a zeptat se jí v listopadu na ježíška jsem řekla jen tak.... a odcházela od ní s pocitem, že svět je ještě pořád bezelstnej... moc díky...
02.12.2014 00:01:52 | zelená víla
....já taky děkuji....člověk si při rozhovoru s Tebou,skrze Tvé
zkušenosti,které včleňuješ do svých děl,ledacos uvědomí.....Ji.
02.12.2014 00:04:31 | jitoush
umíš krásně vnímat i psát... musím číst a číst a číst... nějak sem se sem pořád bála nebo spíš nechtěla moc vracet, ale už vím, že chci...
02.12.2014 00:07:28 | zelená víla
...to jsem ráda,že chceš...jseš tu vítána....Tvé "vstupy"sem obohacují
nejen mne...../úsměv/....Ji.
02.12.2014 00:25:25 | jitoush
děkuju, chtělo to ten správný čas... začínala jsem tu a já nejsem veřejný typ, asi jsem se někde tam uvnitř bála, neumím moc se bavit a psát někomu jen tak... neumím... jsem tišší a veřejné výstupy ve mně vzbuzují neurózu :-) a i tady vím, že neumím reagovat hned a odpovídat a chrlit vtipy, tehdy si lidé dali se mnou čas, pak se to zbortilo a vzešlo něco nového, mně známého, znali mě, věděla jsem kam jdu... ale vím, jak ten virtuální svět někdy je zvláštní, jak se spleteš a tak... zkušenost, díky za ní...a vím, že moje pozitivita a postoje jsou pro někoho úskalím... ale chci a to nefňukám, jen vysvětluju, pro mě je neznámé prostředí opravdu oříškem... :-) a díky tobě a tvé laskavosti je mi milo...díky za to, moc děkuju... snad to nezní pateticky :-)
02.12.2014 00:35:12 | zelená víla
....ne, nezní to pateticky,rozumím Ti....pořád jsme ve virtuální realitě,
a ta může ledacos zkreslovat,vytvářet iluze,ale vnímám tady pár lidí
takovým způsobem,že kdyby se člověk měl možnost s něma setkat z očí do očí,tak by to bylo obohacení....ráda sem chodím číst ,jsem ráda za to,že
je to tu různorodé.Každý je jiný,má odlišné pohnutky,jiný rukopis,beru to s
nadhledem.A s tím cizím prostředím to mám podobné.Jsi svá,to je dobře,
Tvé postoje inspirují.Vždy si vzpomenu na báseň,kterou pro Tebe a o Tobě
napsal Poeta.Patříš sem...../úsměv/.Ji.
02.12.2014 00:48:55 | jitoush
víš, mám zkušenost,jak ta virtualita dokáže někoho na tebe přisát a vyšťavovat... a když necítíš stejně nebo neplácáš jen do zad pro obdiv přijde zloba, vyděsilo mě to... strašně...stáhla jsem se, překvapeně jsem vnímala zlobu od někoho, koho jsem neviděla, nikdy...zkreslující fakt hovořící zničím tě... věděla jsem , že ne, ale stejně mě to nějak děsilo... tam někde...jsem ráda za překonání a kdybych s kýmkoli měla jít na kafe, nebojím se... buď tam bude jiskra nebo ne... jestli o mně roznáší cokoli neřeším, je to na lidech, buď poznají nebo odsoudí, neprovinila jsem se, jen jsem necítila to, co bylo očekáváno...obohacující jsou tu i básně a lidé za nimi, hltám ty slova, ty odlišnosti... poeta to tehdy napsal, byla jsem překvapená, nečekala jsem to...díky, moc díky... tobě i jemu... jen jsem já musela najít to něco, našla jsem a už neutíkám :-)
02.12.2014 00:58:36 | zelená víla
....díky Vílko za otevřenost a za to,že neutíkáš......Ale já teďkonc
už "zběhnu",a to spát/úsměv/....Krásně se měj,zasejc příště....Ji.
02.12.2014 01:03:30 | jitoush