na principu kolotoče

 

na principu kolotoče

hledáš a ukládáš 

smysl vlastního života 

zasutý v myšlenkách

ve vrstvách paměti

tam leží někde stočen

 

v tenkých sítích neuronů

pod epitely mozkomíšních drah

pod zrádně tekutými písky

příštích otázek a jejich odpovědí

pod negativy vzpomínek

a pod nánosy ztichlých slov

prohledáváš všechna místa

a zachraňuješ sama sebe

 

rozpadáš se lámeš

křičíš syčíš planeš

hraješ praskáš klameš

a neustále odrážíš se

v rytmu srdečního svalu

až za linky fantazie

jak zrnka písku v kalu

včera světlo zítra tma

aniž bys vůbec tušil

odkud se bere

něco jako láska

a srdce vášní posedlá