Bez víry

Tak už to víš,

že jednou musí každý jít

za něčím lepším,

možná to pak nenajít

a ty jediná zůstáváš,

na místě stát, jak socha na náměstí

už nehledáš

nevěříš v nějaký návrat štěstí,

a nevěříš, že existuje přátelství

které by nerozpojil čas

a zájmy, děti, honba za vším

co by mělo být jen v nás...

Už příliš mnoho poznala jsi

neseš si hodně zranění

která se nikdy nevyléčí

jestli se tenhle svět nezmění...

Mrzí mě to, přála bych ti

navždy mít mír v duši

ne, že každý zraní srdce

mnohem víc, než tuší.