Už nadešel ten pravý čas
trůn jenž léta je již prázdný,
přitahuje k sobě zas
jen šašky, šarlatány a blázny.
Zatím co lůza o trůn se pere,
žebrák v podhradí se směje.
Z ničeho nic náhle se zvedl :
"Co kdybych sám na trůnu usedl?"
Lidé o trůn se hádají,
žebráka si nevšímají.
Přišel tiše zezadu
a už sedí na hradu!
Nevadí, že urozen není,
stejně z trůnu dolu hledí.
Král žebrákovy všechno vzal,
teď z žebráka je sám král!!