slavnosti ticha

 

 

stíny stromů 

protažené večerem

kde šero překrývá se

s náladou místa

 

a ticho oškrábané

na šelest

dýchá jako zvíře

chycené do želez

 

i když tance okolo ohně

vzaly už za své

tma z těch dávných nocí

převlečená za satyra

dobývá se všude

 

zbyla jen zarostlá cesta

a z večerních toulek

strohý symbol ženy

 

z dlouhé chvíle

vykroužený prstem

na okenní tabulce

staré lesní kapličky