na stolech voní perník
a v troubě nádivka
barevné kraslice na šňůrách
ve váze první jehnědy
a všichni kříži věrní
s němou tváří beránka
oloupali slova jako vejce
na tóny sváteční modlitby
než vloží umyté ruce na svíce
za nové vzkříšení světla
a za ošlehaná stehna polopravd
a nelítostně umlčených myšlenek
na bílém plátně zůstal beránek
s mazancem v ruce
mlaskají si malověrní
a jejich uši neslyší
v dálce znít žádné zvony
jen ženský výskot odvedle
v duši jsme všichni někde černí
ale už se za to nepřibíjí na kříže
temperamentní.."náruživou" metaforikou, až připomínající nejlepší texty Karla Kryla, vyslovena nesmlouvavá pravdymilovná skepse..ST :-D
06.04.2015 21:16:56 | Frr
krásné vyrovnání se s tímhle svátkem, moc se mi líbí :-)
06.04.2015 19:47:50 | hledač