Hledíš na mne
z krajiny z d á n í
rozprostřené
v čokoládové
polevě noci
kde víc než
h v ě z d y
září Tvůj úsměv
se kterým umazáváš
kousek smutku
jenž mi ulpěl na řasách
Orámovala jsem
T e b o u
s v ů j ž i v o t...
teď snadněji
než kdykoliv předtím
o ž i v í m
své sny
a probudím se
na k l i d n é h l a d i n ě
v čistém
m o ř i p o z n á n í
.....................