[bez názvu]

.
brala by tvoji lásku opatrně
retro stylem jemné negativy
nebo křehké gramodesky

co bys asi tak chtěl od dívky
nakloněné na levou stranu
podobné lodi ve vichru..

dívat se na ni
skrze matná skla výčepu
pochybné pověsti
kde smích podivně oblékaných princezen
s horlivostí by pro tebe
schovával víno otázkou přijdete ještě?

jistě
dyť ta blond bledá s ubohou květinou
je už popsaná pohledy
ta už to prostě nedá
z doteků
je právě přející v citovém náledí
tajůplná neznámá
rozsvěcuje hvězdy tepem po minulých časech
stane se středem
oživených příběhů
kočičím zlatem

musíš za ní psí stopaři žes cosi zahlédl
v hlubinách moří s jiskérkami
unikajícímu cíli
černé lodi s černými vesly
dvou tenkých rukou a bělostných nohou
rovnoměrně se pohybující ulicí
občas zdvojené zrcadlením výkladních skříní
v jejichž odlesku jsi spatřil snad pomněnkový pláč

pospěš za slzami
ať máš v očích myší šedi
stále více záhadnější a neznámější
třeba ti poví ve smutku jméno
stane se v okamžiku královnou lásek tvého znění

vedle ní budou mizet bývalé milenky
v titulcích mezi řádky
němé a užaslé
nad jejím poraněným srdcem bouřek
budou procházet v růžových šatech

jedna zády
aby bylo vidět její profil
druhá lepící pryskyřic s beztvárným tanečníkem
třetí sedící brouzdající si nohy
jakoby na chodníku sem a zpátky
čtvrtá česající své havraní vlasy
pátá otevírající kabelku čtoucí podivná psaní
jiná usměvavá jiná plakávaná
jiná krčící se zimou i ta rozpustile hvízdající..

všechny v růžovém
nebo bleděmodrém

nyní jen matným stenem světla okolo
vždy bolestně
slunečné
nakloněné ke tvé levé straně…

nabídneš ji cigaretu
škrtneš
zahledí se tesklivě do ohníčku sirky
hle to je krása maličká věc
hřeje a svítí a umírá

a vrátíš se zpět k vínu
jiná ti sedne
povypráví
zatímco venku docela setmí

okolo tvé sklenky soustavy vzpomínek
a nejsvětlejším bodem téměř vesmírné pouti
zůstane dívka v černobílém
poněkud nakloněná na levou stranu

a když ve výskající společnosti
unavených básnířek bujných tanečníků života
někdo zapálí sirku..

zadíváš se dlouze do jejího plamínku
jak je ti nevýslovně smutno
.