Propast smutku
Propast smutku
Někde na dně
propasti smutku
hlubší než
kráter tajemství
zatřpytil se skrovný
vrtkavý krápníček
z ledových slz
zarmoucených
lidských duší
Z blížícího se žáru
sopečných láv
a tetelícího se
vzduchu
ze sálajících
světel hvězd
navždycky
tají ledy
j e j i c h o s u d ů
za oponou
přivřených víček
nevidomých
a n d ě l ů....
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Přec i nevidomí andělé ochrání mnohokrát více než vidomí blízcí. Nádherné Niki. ST.
30.04.2015 08:44:57 | ztracený 22
...jakoby mi někdo sáhl hodně hluboko.....a když mě drží,někdy hodně
tiskne,to když moje duše bloudí na hranici bezradnosti.....tak vím,že se nedívá jak my,
že jeho celistvost je jedním,jediným vnímavým "orgánem",před kterým nelze mít
tajnosti....to něco prostupuje hmotný svět a za oponou je všechno možné,
tam se vše "vyléčí"....Ji.
21.04.2015 21:29:32 | jitoush
Nikito, toť na úrovni Rilkeho skrytě mystických básní..přečetl jsem tuto Tvou dnešní Nikití se zatajeným dechem a velkým obdivem..:-D ST
21.04.2015 13:43:32 | Frr
Děkuji Frráčku za Tvé ohodnocení...opět si ho ukládám hluboko do srdíčka..
P.S: uchvátil mě nevídaně P. Reverdy...Chuť skutečna.. tohle jsem nečekala To je skvost mezi cennostmi, děkuji Ti za to ,že jsi se mi o něm zmínil..:-)
21.04.2015 17:42:38 | Nikita44
Ale žádnej smutek, na každej se najde dobrej skutek a raděj otři andělům tváře, maj sami co dělat v tý životní káře..
21.04.2015 09:30:13 | básněnka
....ještě že nad námi někde je alespoň jeden Anděl co nás miluje...:-))
děkuji Básněnko
21.04.2015 09:53:53 | Nikita44
Jako bys vyprávěla pohádku o smutku a mělo přijít pokračování příběhu. Krása :O)
21.04.2015 09:09:51 | Tichá meluzína
..děkuji...to bylo přemlouvání sama sebe než jsem jí sem dala ,je smutná...
21.04.2015 09:11:13 | Nikita44