Sleduj mě domů
za ty oprýskaný dveře
na náměstí
kde kolemjdoucí berou cizí osudy do kapes
a hází je z oken
sleduj mě k lavičkám
kde každej třetí čte Bibli
a alibisticky se odevzdává
do rukou vlastního Boha
zatímco lampy suplují svatozáře
sleduj mě domů
zatímco beránci nad tvojí hlavou se budou trhat
a krvácet
všechno kolem se zastaví
a další den budeme dělat jako nic
bude zase něco za něco
bude propast mezi dnem a nocí
kterou nijak nevyplníme
a náměstí
cizí osudy v cizích kapsách
otevřený okna do svědomí
ve kterých se za záclonami bude svítit
ale na zvonění nebude nikdo odpovídat
a klepání na ty starý rozpraskaný dveře
bude připomínat
všechny tvý poslední šance
o volání o pomoc.
Perfektní kousek, Eliško, obzvláště toto:
Sleduj mě domů
za ty oprýskaný dveře
na náměstí
kde kolemjdoucí berou cizí osudy do kapes
a hází je z oken
sleduj mě k lavičkám
kde každej třetí čte Bibli
a alibisticky se odevzdává
do rukou vlastního Boha
zatímco lampy suplují svatozáře
zajímavě zpracované a silné sdělení, které STojí za pozastavení :o)
05.05.2015 05:52:20 | Akrij8
V necelých šest hodin ráno si čte moji poezii... Blázen ;o) Děkuji, Jirko :o)
05.05.2015 06:45:01 | Elisa K.
...On ten Bakchus vzácnej má pravdu/úsměv/....tahle báseň má teda grády,
otvírá různý "šuplíčky"k nahlédnutí dovnitř......Ji.
30.04.2015 22:06:27 | jitoush
Na náměstí jsem dostal pěstí,že jsem juknul do cizí kapsy.Vzal jsem židli(tu krátkou nohu podložil biblí) a koukal z okna na dvůr,kde kočky si hrály na psy.Já Tě nomrárně žeru.Jsi čím dál lepšejšejší!
29.04.2015 21:12:19 | Bakchus