mám ruku
jak vod Dalího
prorostlou
bujnejma mravencema
prej
osmahlejm šíjím
způsobuju
nevratný mravenčení..
kdesi v prsou
si buduju termitiště
pro lepší časy
svejch mravenců
bloumám po městě
a zjišťuju
že si skoro všichni
zacpávaj nos
před Čmírou Dneška..
za rohem
tý nejzbytečnější
ulice
tuším rameno
vyschlý řeky
sejdu k ní
a slepim přes ní
most
z rybích šupin
pro štěstí –
- co sem
je kdy posbíral
pod okny
všech naimpregnovanej
dobromejlek...
mravenci ohlodali kosti, kus masa?
Dalí dá-li po libosti...
04.06.2015 18:44:33 | básněnka
.mí .mravenečkové hlodají spíš ve mně samotnym..po osmahlých šíjích se roztouženi rozeběhnou a mravenčením laskají..viz komentovaná "baseň"..:-)))
05.06.2015 08:00:50 | Frr
Tvým mravencům je u Tebe evidentně dobře - a to je dobře i pro nás čtenáře literské :-)
04.06.2015 10:03:20 | Amonasr
Skvělé jako vždy, naprostý neotřelý originál.
Dobré zprávy píšu ráda, máš vlastně pravdu,po mytí se rády hydratujem -vlastně inpregnujem:-D.
03.06.2015 22:44:50 | Malá mořská víla
ale vílko já myslel tu impregnaci jako zakonzervování a když se jako mněkdo mejlí v dobru..odtud "dobromejlky"..ale díky za přečtení, přijetí /po svém/
i komentář..:-D
03.06.2015 22:47:56 | Frr
No vždyť jo, chceme si konzervovat krásu, mládí,štěstí vnější úpravou a ona vychází nejvíc zevnitř z hlubiny čistého a mladého srdce.
Uloupnu šupinku
z okrajů ploutví
rty špulím
vypísknu smíchem
řeka se naplní
po okraj štěstím
předá ji u břehů těm
kdo se nebojí zout
vykasané nohavice
nad kotníky...
03.06.2015 23:17:26 | Malá mořská víla