o tělech
o tělech
tvar oble podélný
v nekřivkách
a touhy tají pod povrchem
pro šero
pro tmu zrozené
není tu poblíž kdo by slyšel
kdo ponořil se ke dnu
v ozvěně vnímal sténání
a kolem představ
po špičkách se brodil
kdo by řekl
akt se zrodil
sevření horké do těl vpité
předloha studenému mramoru
kde chlad se ztrácí
kde kámen vykrvácí
kde se mění
potřeba v potěšení
potřeba touhy nebýt skrytá
buď láhev
nikdy nedopitá
jen v mé blizkosti...
až opřu o rty hrdlo své
vůně mi složí poklonu co z vlasů
pošeptá nezapomeň
šíje z časů
kdy zrálo jedno tajemství
kdy budoucnost se zdála
kdy prsty po zádech se svezly dolů
a z toho mála
narodil se den
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk