Krok
ještě jeden
poslední krůček
a propadám
se do údolí
pod nákresem
oblohy
s tříštivou ozvěnou
dlouhého stenu
Snažím
se zachytit
obrysů
křídel ptáka
kroužícího
po obzoru tmy
Pera mi
proklouzávají
pod prsty
a já
se řítím dolů
do nicoty
pode mnou
Ve vteřině
dopadám
na hranu světa
jen kousek
od krajiny
svého života
...
doufám jen, že v pravou chvíli otevřeš padák-květ svý modrý květiny dálek-
samovolně ji otočíš vzhůru kořínky...ST :-D
02.08.2015 22:15:22 | Frr
Zní mi to jako jakýsi zlý sen - podáno hodně sugestivně. Občas se mi podobně svíravé sny zdají k ránu a pak mi nějakou chvíli trvá, než se přesvědčím, že život přeci jen není tak temný, a uleví se mi (alespoň částečně) ;-)
02.08.2015 20:12:36 | Amonasr