modrá červená
stal jsem se někým jiným
v novinách je spousta křižovatek
john znásilnil emilii
natrhal plnou náruč spadaného listí
není způsob jak říct ano
prosím nenechte mě spát
hlas
jednoho rána jsi řekla
"pojď, utopíme se"
plaveme společně zpomalenou řekou
a oba předstíráme
že se v ní topím
abychom to měli za sebou
cítím že mě opouštíš když klesám ke dnu
jako zbytky ryb
ale ještě tě vidím na hladině
jak společně s delfínem plavete
vstříc skutečnosti a zázrakům
n c
noc
ta mrtvá a temná svými barvami
je tichá a plíží se okapem k oknům
a dveřím každého domu
dusí starce a škrtí malé děti
pozorují mě oči které mě nevidí
v okenním rámu tiší mrtví mravenci
ochrání mě
před falešnou nocí plnou tmavých zákoutí
a třináctých komnat
tepající sklo v okenních rámech
mi buší do spánků
a v té husté mlze ze skleněných vodopádů
začouzených ohněm
jsem se ztratil a nikdy nebyl nikým nalezen
nikdy jsem neměl být nalezen
všechny naděje si už rozebrali ostatní
vidím že už nemusím nic vidět
že už nemusím předstírat zájem
nemusím doufat
věřit
snít
můžu už jenom sedět
pozorovat ostatní
a nebát se toho
co se stane
musím si zapnout knoflíček u košile
a dívat se zpříma konci do očí
nalevo už seskočili
ti napravo čekají
co udělám já
.