V NOČNÍM KINĚ
ohnivý květ
tancuje na paměti dřeva
v divokém reji
otisků dávno mrtvých
zmírající svědek času
hřeje vzpomínkami
kdysi je pohltil
teď je vyvolává
ekranem fantazie
plují na žhavém orloji siluety
máma i otec
strýcové a tety
děda
i mnohé kamarády strávil oheň dřív
než ta do ruda rozpálená dřeva
s důlky po diabolkách v nich
analogové stopy
po terčích
vypalují svůj digitální záznam
do srdce zjizveného
řadou neobsazených míst
jež však nejsou prázdná
mají rezervačky navždy
v kině duchů mezi starými jabloněmi
se právě promítá na hořící plátno
film který nemá zvuk
není ale němý
Slezsko, 28.9.2015
https://www.youtube.com/watch?v=ikBg4BDgsso
dívat se do ohně je neuvěřitelný a krásný... člověk je při tom sám ne osamocen, ale sám a vnímá... miluju tyhle chvíle při nich zpracuji cokoli v sobě... a vůbec nemusím myslet, jen se dívám, prožívám, žiju... krásně napsáno..
04.10.2015 22:51:42 | zelená víla
...Ty poskakující plamínky vyjeví ledacos.....připoměl si mi v kruhu
ozářené tváře se září v očích a ústy špulící se do slov písní....rozechvělé
struny kytar a sílu přátelství zpečetěnou v ohni...přepadla mě nostalgie
a určité vzpomínky,které jakoby by byly úplně z jiného života....je to tak
dávno a přece živé......JI./úsměv/
28.09.2015 21:43:43 | jitoush
Tak to mám Jitko radost, že to na Tebe zrovna tak zapůsobilo – děkuju za Tvou prima reakci :-)
29.09.2015 10:33:49 | Amonasr
... rozjímání nad ohnivou pamětí plamenů...hořící obrysy siluet a pachuť hořkého popela...to vše mi nastínila Tvá báseň ST děkuji:-)
28.09.2015 18:56:09 | Nikita44
Ano...mají rezervačky...NAVŽDY...a to je dobře...děkuji, také za ten klavír...úsměv.z.
28.09.2015 15:34:43 | zdenka
...krásný biograf, který mě lehce evokoval ten od V. Mišíka z jeho prvního alba...zrovna jsem totiž poslouchal radio Jazz, a tak se mi to všechno nějak propojilo...moc fajn...:-)
28.09.2015 12:51:58 | Jort
To mě potěšilo, včetně zmínky o Mišíkovi a jeho skvělém albu - díky :-)
29.09.2015 10:32:17 | Amonasr
XXXXXD-takové kino mikrosvěta vzpomínek..ST :-D
28.09.2015 12:12:37 | Frr
Strašně rád se dívám do ohně a mlčky přemítám – úplně fyzicky přitom cítím, jak mě plameny i ta žhavá vyzařující hmota řeřavých uhlíků nenápadně stravovaných žárem zbavují zbytečných nánosů. A vzpomínky probleskující a vystupující z té hromady duševního popela k tomu zkrátka patří :-D
28.09.2015 12:31:01 | Amonasr