Dny v hořké košilce skořápek
v krajině šedé jako křídlo zkřehlé včely
kde se měsíc vrací bez rubínů
a člověk náhle netápe
proč zlaté roje odumřely
v opomíjeném klínu
Kéž ještě jednou naposled
mě vzbudí vůně jablek ze sna
v biblickém podobenství
kéž znovu kdosi lehce setře med
z prázdného česna
mého ženství
To je tak.... Já nevím. Mám být literární vědec, ale prostě... Jsem jen uchvácenka..
01.01.2018 23:16:23 | Krysařka
víš, žádné česno není prázdné
ba právě bývá nejsladší,
co u dna v žáru slunce hřálo,
když víra na paty ti sáhne
odhalí duši v rubáši,
kde medobraní počínalo
pro stélku věčné lásce
24.10.2015 23:32:33 | Akrij8
z prázdného česna...zavoní vesna...příslib nového panenství...z prázdného česna...vzbudí se ze sna...rubínu tajemství...úsměv.z.
23.10.2015 00:10:44 | zdenka
Pamíno milá, vše už bylo řečeno, za sebe podepisuju! Je zajímavé, jak se témata na Literu scházejí (podzim nám zjevně přináší podobné nálady, což dává možnost kochat se různými styly a přístupy. Po drsném sarkasmu kolegů, za kterým člověk spíš jen tuší citlivou duši, mi u tvé u tvé básničky až srdce zjihlo!
19.10.2015 10:25:00 | Aida
To jsem ráda :-) Ano, asi to bude počasím, pracuje to kdesi v nás i bez nás - najednou se vynořují taková všelijaká témata, jeden se nestačí ani divit.
Moc děkuji za vlídné přijetí, milá Aido.
19.10.2015 21:05:48 | Pamína
myslím, že ženství nikdy neztratíš, jsi mu pořád blíž a blíž...
18.10.2015 21:44:46 | básněnka
Děkuju, básněnko! Jenom škoda, že se nedá zařait zpátečka - nikoliv do mládí, ale třeba do zrání... :-)
19.10.2015 21:08:08 | Pamína
Myslím, kdybych já měla psát takovouto báseň, že bych při ní plakala...
Je krásná, křehká, toužící... jak píše Jituška, poezie par excellence.
Nesmírně moc děkuji... jen připomínám, i leknín či jen sedmikrásky se večer uzavírají před svým vlastním zítřkem :-)
Dobrý večer, Pamíno :-)
18.10.2015 20:28:07 | Helen Zaurak
Moc děkuji za pochopení a podporu, milá Helen.
No, já bych v Tvém věku při psaní takovéto záležitosti asi taky plakala :-)
Smažím se to brát s nadhledem, ale přiznávám, že trochu hořkosti uvízlo...
19.10.2015 21:02:23 | Pamína
občas se mi stane, že čtu báseň podruhé, potřetí, a znovu... a u téhle Pamínko visím už drahnou dobu, a nějak se jí nemůžu nabažit. je tak přirozeně lidská, až nevím, co říct. moc fajn.
18.10.2015 20:04:28 | hledač
ST-když jsem si ji četla nahlas, šel mi mráz po zádech...přeji Ti Pami, aby dechem teplým zahřály se zkřehlá křídla včel...♡♥♡
18.10.2015 19:53:25 | Malá mořská víla
.....krásná je,až se mi tají dech,poetika par excelans.....otevřenost v rozjímání,srdce na dlani životního příběhu..../úsměv/.Máš můj upřímný obdiv
Ji.
18.10.2015 18:37:04 | jitoush
Milá Ji, duše moje blízká... říct bych to nedokázala, ale cezeno přes Liter mnoho si můžu odblokovat, pojmenovat a následně přidat k vyřešenému. Moc Ti děkuju :-)
18.10.2015 18:48:27 | Pamína
...děkuji,že jsem mohla číst a Hledač pocit z Tvých veršů vyjádřil
dokonale.....ano,přirozeně lidská......tak ještě jednou,parádní kousek,
vnímám takovou tu vyrovnanou pokoru,ne poníženou,ale moudře vyrovnanou....
....Ji./úsměv/
18.10.2015 21:27:42 | jitoush
však počkej počkej P/r/amínko, zakrátko med-věd přijde, květinko
/dětinko/..Tvým medem se opije a ještě své brumla-písně vděku po Tvém sladkém ženství rozlije..:-)) ST
/ n á d h é r n é / :-DDD
18.10.2015 18:23:55 | Frr
Jen aby to nebyl včelojed, z česna by slízal jenom jed :-) Medvíďata jsou vítaná mírou nejvyšší! :-)
18.10.2015 18:49:33 | Pamína