Přichází zima

Kroky, podle zvyklostí minulých,
V trávě se objeví a zmizí docela.
V hlíně ustanou a na kameni sotva pozdraví.
Zrovna dnes však po zemi
Kráčelo milion nohou,
Ten tichý, jemný sníh.
Našlapoval zlehka, přece z vesela.
A než zas roztaje, na chvilku se zastaví.

Dnes stopy nemizí, ne,
Vzpomínky si na čas
Posedí v trávě,
Než zima pomine,
Nebo zasněží zas.

V tuhle dobu bývá na toulky
Příliš tma.
Jak se zdá, dnes slunce
Nechtělo tak docela
Jít spát.
A žádá v nebi zrcadla,
Jestli přes noc, jen dnes,
Pomůžou poznat,
Co opouští pro druhou tvář
Země,
Co děje se,
Nechají ho sledovat,
Když musí za kopci,
Na chvilku zas propůjčit zář.

Jen pro dnešek,
Se tedy z dobroty nakloní
Vystoupaj na vrchol,
Jak jen to jde.
Ať ten malý šibal,
Dohlédne..
A na oplátku
On pošle zas
Nad nocí temnou
Třpytivý jas.

I tráva se zaleskne,
Pod sněhem lehce křupe.
Pod měsícem se směje jak diamant
Dnes nejen člověk,
I půda jde spát.
Však na zítří,
naštěstí,
Nemusí vstát.

Chlad co jindy zebe,
Do tváře štípe,
Dnes příjemně chladí.
A zdraví nebe nadšeně.
I vůně květin
Se schová pod peřinou bílou,
Aby sis nesplet ji
S žádnou jinou.
Až příjde vůně zimy,
Nemusíš plakat nad létem.

Slunce se schovává za světem
A zavírá dveře cizím,
Hlídá,
Aby příroda mohla
Ztratit ostražitost.
A práve ta pokrývka bílá,
Nahoře led a dole teplo
Pro klidný spánek jí dává
Aby mohla na jaře
Oči otevřít,
Dovol jí, aby dnes usnula.

Najít smysl chce někdy
Jen tak,
Ztrácet čas.
Dej mysli ticha
a do duše klidu vrátí se zas,
jako by nikdy neodešlo.