Anotace: ...
*
v krajině pohádkových snů
a mrazivých úplňků
do jasné noci září
tvé zmrzlé stopy
začalo sněžit
tak tiše vklouznu
do tvých stop
a půjdu s tebou
stejnou tratí
ve vzdušném polibku
na křídlech sýkorek
co přistanou ti na parapetu
než se mi ztratí
snad jednou
vzpomeneš si na mě
pod květy bílých jabloní
a pohladíš ten spadlý květ
a jaro znovu zavoní
*
*
*
Tak jsem se zamyslel
tam uvnitř sebe
jak asi jaro voní
když venku túze tebe
a pak mi došlo
až ohřejou se těla
že první vůně bude vosk
to mě zobne včela ;))
24.01.2016 14:21:59 | poeta
Děkuji za nádhernou procházku, kráčel jsem ve Tvých stopách a dotkl jsem a jara
16.01.2016 15:13:20 | Akrij8
po Tvé pohádkové básni,chci aby sněžilo.
Díky i tak za zimní ukolébavku :-) a hezké svátky.
27.12.2015 14:18:04 | Danger
Ve tvém podání jsem se prošla nádhernou krajinou a vůbec mi nebyla zima, děkuji.
28.11.2015 21:54:21 | carodejka
a v tyrkysovém čase až ke zralému jablíčku se slzami od radosti na krajíčku..:-)) :-DD*
25.11.2015 20:33:16 | Frr
nádherná...od mrazivých úplňků až k jarnímu tání....ST (a ty květy bílých jabloní jsou moc povedené...v jedné mé (zatím nevložené básni)zmiňuji jabloně také, ale ve smutném, podzimním obraze, ten Tvůj voní jarem, zatím tak vzdáleným..:-))
25.11.2015 19:47:39 | Nikita44