PROMÍTAČ
promítáš se
do nikdy nekončících představ
do hvězdného nebe
do plamenů
do tekoucí řeky
všeho co pulsuje
co se mění
k čemu se můžeš vztáhnout
tak jako dítě
vztahuje své ručky k matce
tu jsem
tady mě máš
jsem zde pro tebe
ty zase pro mě
k nebi se vzpínají tvé touhy
bez hranic
v plamenech hoří tvá svízel
trápení
voda si rozumí s tvým tělem i tvou duší
vzlíná do jejich pórů opotřebených žitím
osvěží povadlé membrány mezisvětí
tekoucí řeka jen předstírá svůj klid
chvěje se a vlní pod stálým napětím
stejně jako ty
co kamenů jsi spolkl
obtekl
odvalil
kolik jich zůstalo v tobě navždy
mysl jimi ztěžkla
je jako mlýnský kámen
tu a tam rozpukaný
ba ne
ještě tě nesemleli
o svých puklinách víš jen ty sám
zarputile je nikdy nepřiznáš
zůstaneš pro každého celý
než tvůj projektor blikne naposledy
kamsi ke hvězdám
Praha, 1.12.2015
https://www.youtube.com/watch?v=M9DmBRR05BE
jsem vděčný za světlo, jež mě promítá - bez něj bych byl jen kontura průsvitná:::
(vím - nic moc rým - snad napříště se polepším);-))
- mohl bych napsat krása, nebo nádhera, nebo cokoliv podobného, ode mě klišoidního...:-DD
...teď ale napíšu pouze: už vím, kdo jest tím promítačem, jenž nám dává možnost prohlížet neklamné, nádherné obrázky..;-))
...jo a ještě: tady ti posílám odkaz na jeden krásnej mechanizmus, používanej ve starých promítačkách (no musím Tě nějak zaškolovat v tý technice, přece!);-))
https://cs.wikipedia.org/wiki/Malt%C3%A9zsk%C3%BD_k%C5%99%C3%AD%C5%BE_(mechanismus)
03.12.2015 22:36:37 | GiovaniDaVinci
:-D Myšlenka pěkná, však k čemu zkoušet rým – vždyť sám dobře víš, že dávno není „in“… ;-))
Díky za prima komentář i odkaz :-) Ten mechanismus vypadá fakt vtipně :-D A budeš se možná divit, ještě na gymplu jsem absolvoval promítačský kurz a našel bych možná někde i osvědčení s razítkem :-D Ale nikdy jsem nic nepromítal a ani tenkrát bych asi ani nedokázal založit film … ;-))
03.12.2015 22:47:09 | Amonasr
"in"u vím...:-DD
- no vidíš! Dyť jsem to říkal!;-)) (tedy psal):-)
03.12.2015 22:56:13 | GiovaniDaVinci
:-D
Je to hrůza - jsi tu teprve chvíli a už mě máš přečteného... ;-))
03.12.2015 22:57:45 | Amonasr
u nás se vždycky říkalo: "Vidím do tebe, jak do hubený kozy!" :-DD
03.12.2015 22:59:30 | GiovaniDaVinci
A u nás "...jak do hodin". To už si myslím, že spíš se dá vidět do té hubené kozy, než do hodin. I když i tak je to poněkud sporné - kam na to ti lidé chodí...? ;-))
03.12.2015 23:02:56 | Amonasr
přinejmenším sporné!;-))
- netuším, nejspíš k nějakýmu místnímu šamanovi, či co...:-DD
03.12.2015 23:04:09 | GiovaniDaVinci
....Tak ta ve mě uvnitř zarezonovala velmi,milý Pepo,tolik obrazů,
je skvělá tvá báseň,ani vlastně není potřeba něco dodávat,protože
je toho až po okraj.....Ji./úsměv/
02.12.2015 22:21:24 | jitoush
už od začátku mě provázel pocit, že čtu skvělou věc a pak..
.. ty dvě poslední sloky mě naprosto dostaly.. neskutečně mi promlouvají z duše.. ST.. do oblíbených
02.12.2015 04:49:33 | Amelie M.
Promítnout se sám v sebe je poznáním sebe sama v nesemletosti plamene svízelů.
*
01.12.2015 21:58:19 | j.c.
...jak jsem začal číst, tak mi na classic FM spustila skladba od Bacha pro solo na čelo, a krásně mi to dobarvilo tvoje verše, a pak už jsem se jenom bál, aby tvoje doprovodná skladba nebyla tatáž...to by na mě bylo moc...takže díky za Beatles...:-)
01.12.2015 21:40:50 | Jort
Ale to by bylo teprve něco, kdyby tam ten Bach opravdu byl :-D Stejně si ho budu muset vyhledat, to mě zajímá ;-) A díky :-)
01.12.2015 22:24:45 | Amonasr
..moc hezké metafory..těžkomyslný - zatížený kameny...;-)
01.12.2015 21:25:42 | bogen
opojná HYDRO-PROJEKCE živou vodou..vzlínání, jak vidno dokáže býti více než levitování..ST :- D
01.12.2015 20:23:20 | Frr
Já bych ale chtěl umět levitovat - to musí být báječné :-D I když se vlastně bojím výšek, tak bych se nejspíš moc vysoko nepouštěl ;-))
01.12.2015 20:40:26 | Amonasr
Chtěla bych zase sedět před nataženým plátnem na lavici z prken a sledovat bílé paprsky linoucí se z modré maringotky. Chybí mi staré letní kino. Jsem promítač se zatoulanou pamětí. :O) A ty jsi to krásně napsal Pepo. :O) ST
01.12.2015 14:19:14 | Tichá meluzína
Blanko, jsi promítač s krásně zatoulanou pamětí a díky tomu si tady můžeme občas užívat Tvého krásného letního kina, které mívá stejně kouzelnou atmosféru jako říční plovárna Vančurova Rozmarného léta. O to mám větší radost, že Tě to oslovilo – díky :-)
01.12.2015 16:57:33 | Amonasr
moc se mi líbí,její nálada,která pozvolna plyne,její vlnky,které životní pouť rovná a mění,než pohled zůstane v jednom místě...
01.12.2015 12:51:28 | Danger
Děkuji za krásně rezonující komentář – původně jsem měl vlastně chuť napsat spíš podobenství o člověku a řece, tak jsi mi udělal radost, že to vnímáš zrovna takto :-)
01.12.2015 16:56:51 | Amonasr
Líbí se mi předposlední verš, to je hezká a zajímavá metafora. Ta část s řekou a kameny je taky zajímavý obraz, ale jeho zpracování se mi líbí už méně.
Píšu tenhle komentář těsně před cestou na pohřeb. Život je ironik.
01.12.2015 11:14:37 | Bylinná směs
Děkuji za komentář. Těší mě, že Tě některé myšlenky a metafory oslovily, stojím si však i za jejich zpracováním. Vždycky je samozřejmě leccos možné nějak změnit, upravit, nepovažuju nikdy žádnou formu za jedinou možnou, a to ani u mých vlastních textů – z mého pohledu to je zde ale tak, jak to chci, a nemám potřebu nic měnit. Logicky ale každý z nás má svůj vlastní vkus a nemusí se mu vždy líbit to, co komukoliv jinému, což pochopitelně respektuju a zpětnou vazbu vítám i tehdy, když se s ní případně ve všem neztotožním.
To, že je život ironik, ho zároveň zlidšťuje, a to i v případě pohřbů, které k němu tak či onak patří. Ať je tedy ten, na který se právě chystáš, co nejlidštějším uzavřením jedné z jeho kapitol a důstojným mementem k zamyšlení mnohých z těch, které jsou ještě nedopsány :-)
01.12.2015 11:36:04 | Amonasr