Ze tří stran zrůžovělý

Kosmos
agrese hvězd
ukřižovaná náruč světla.

Zlost
z toho unikla
na zavolanou nikam nedojde se.

Ozvěnou
po kapsách želvích
Achilles onanuje donekonečna.

Do oka
a černé díry v něm
nadbíhá jen zář ze Supernovy.

Za maminku za tatínka
nenávratně vodík mění se v Hélium
až zamrzí i zpod víka plynové komory.

Neví
že miluje
jinak by tu se mnou byl?