posílám

Žiji si a nevím jak

 

posílám ti šedé z nebe

mráčky na omak

 

ukryla jsem se do slov

jak já je nechápu

 

za záclonou má jaro proslov

vždy vnímám že je tady

 

stačí to

aby povolili ledy

 

v nás

 

aby vyklíčily semínka

co za oknem pěstuje čas

 

stejně mám divný pocit

z toho že všechno začíná

opět bez tvé vlídnosti

 

víš tak nějak mi do života patříš

stejně jako čtvero období

a já doufám že pro nás nic nezačíná

naposledy

 

nebo nekončí

 

že nás život nedrobí