Přítomnost

Na poli prorostlém ječmenem
V létě si hrává dítě z pryskyřice
S malým jantarem

Slyším jej smát se, ječmenného prince
Slyším jej zpívat a z říčky nabírat
Vodu, netouží po mamince
Chce si hrát

A možná vyroste v ječmenného krále
Pryskyřné dítě však nemá strach ze žní
Protože žije TEĎ, minulost, ta vězní
Dá jí vale

Pryskyřné dítě nepodléhá zmaru
Je totiž věčné, vlité do jantaru...