Zapsal ses mi do ticha
osnovy
duše
kolik nás asi dělí zdí
kolik chodidel bych prodřela
než bych tě našla
a přeci tě mám
nevyměním
štětec
který máčím do vody
aby vznikly mapy řek
jeden jediný bod
a v čem byl
než se na svět přeměnil
vzdalujeme se jen pro to
abychom sobě byli blíž
kolik otazníku
na tečky přetvoříš
když já v tom tichu ztracená
křičím a nikdo neví
co to znamená
Hm, zajímavé,
vzdalujeme se jen pro to
abychom sobě byli blíž
Hm tak mě napadá, že na tom jistě něco bude.
Penis, který se vsouvá do pochvy se zároveň od ní Vzdaluje a hnedka zase Přibližuje zpět,
co??
To však není z mé hlavy(pokud by mě někdo chtěl nařknout z toho, že jsem nadrženej prasák):-), ale z knihy Hovory s Bohem od D.Walsche, kterou jsem před roky četl.:-)
04.05.2016 10:35:22 | Jeněcovevzduchukrásného
Tak jsem to přesně nemyslela..
04.05.2016 17:19:37 | Avola
No jo,:-(mi chlapi myslíme jen na jedno:-(, mohlo mě to napadnout.:-)
04.05.2016 18:12:47 | Jeněcovevzduchukrásného
:-D
04.05.2016 10:44:22 | tvořilka
nádherný toliko zdá se pouhý text, skrývající v sobě však indicie k lepšímu životu. bravo! Takto vypadá říkladný život bez jablení :f)
02.05.2016 19:19:20 | Father Freddy