Žebřík...
Žebřík...
Anotace: ...
Po žebříku stoupala k nejvyššímu bodu
aby uvelebila andělku
Karolínka se smála
pan Jíří se držel za jizvu na břiše
Marek jezdil po nohou vlakem a nepromluvil
paní Jitka si holila vlasy před operací mozku
......................
zavřela oči a myslela na slova
která neradí
připomínají tátu
uplácanou realitou vzpomínek
co nevymizí
mající navždy lesk
.......................
Po žebříku stoupala k nejvyššímu bodu
aby uvelebila andělku
Karolínka se smála
pan Jiří se přestal bát
Marek jezdil po nohou vlakem a pořád ještě nemluvil
paní Jitka se pudrovala
..........................
zavřela oči a myslela na slova
která neradí
připomínají tátu
uplácanou realitou vzpomínek
co nevymizí
a navždy budou mít lesk
................................
" Moje malá, stoupej, ale nikdy nebuď výš,
směj se ,věř, že bolest je hojivá
nemluv zbytečně , ale opatruj svou zář
Po žebříku stoupala k nejvyššímu bodu
aby uvelebila andělku
smíchu, bolesti, naděje , krásy
uplácanou realitou
nemizící
lesknoucí se
napořád
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
bolest je hojivá...s tím zcela souhlasím...
25.10.2016 00:26:59 | enigman
je, asi jak která, některá jen musí přebolet z toho nejhoršího, ale jsou ty, které hojí...
05.11.2016 00:27:08 | zelená víla
tolik krásy i bolesti,citu i něhy jsi do ni dala,že není možné na ni zapomenout...
15.10.2016 12:16:39 | střelkyně1
V Tvém světě se musí člověk zastavit a vnímat,je plný jinotajů.
Hledáš klíče a otevíráš brány,kde jsou křehké nádoby...
Přitom sama v odrazech stavíš most do minulosti...
Líbí forma i obsah.
09.10.2016 07:45:10 | Danger
Vím, že člověk ve své realitě umí učinit cokoliv napořád do své skutečnosti. Ale ještě to neumím popsat. A ty už jo. Pěkné. Andělka s malým "a" mě dostala. Stejně jako jiné maličkosti ... velkého významu.
24.09.2016 02:06:33 | VEDz RVAHEs
tvoje první věta to odhalila.. a za zbytek díky... skládám si skládám pocity a kdo cítí tak ten vnímá... jakkoli...
24.09.2016 02:11:01 | zelená víla
...vidíš...teď jsem tuhle četla o paní se speciálně vycvičeným psem,
co dokázal rozmluvit klučinu,co po nějakém příšerném traumatu čtvrt
roku nemluvil,nekomunikoval.....tak přece jenom výstup aspoň na první příčku
za hojivou nadějí psího anděla......ráda Tě "vidím"Vílko zelená..../úsměv/
A zajímavě napsaná báseň.......líbí....Ji.
21.07.2016 21:09:27 | jitoush
stoupala s nimi...aby nebyla výš...jen v té výši...kde jim všem...zní moudrá slova...pohlazení...úsměv....však ty víš...úsměv.z.
19.07.2016 08:58:16 | zdenka
Zdeni vystihla jsi myslím poselství sestřičky víly ... velmi moudré a v praxi někdy těžké :-)
19.07.2016 22:45:50 | Malá mořská víla