NAŽIVU

NAŽIVU

Anotace: @&@

 

 

NAŽIVU

 


 

jen malý proužek světla

mi občas brání srůst

s představou o ideálním světě

 

spásnou štěrbinkou proklouzává

řezavá připomínka

že ideální svět je ten

do nějž se nerodíme

 

naopak se z něj probouzíme

dokud jsme ještě naživu

 


 

Praha, 16.8.2016

 

https://www.youtube.com/watch?v=wBe3ClGBMWM

 


Autor Amonasr, 16.08.2016
Přečteno 670x
Tipy 26
Poslední tipující: Kubíno, Čarokrásná dívka od vedle, Kaprikorn, jitoush, Jort, Robin Marnolli, Frr, zdenka, Ormissia, Helen Zaurak, ...
ikonkaKomentáře (28)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

.....prostě na život naživo a zaživa.....Ji./úsměv/
P.S.A když jsem si navrch přečetla Tvůj rozhovor s Helenkou,tak bych jen
chtěla dodat,že Tvůj "ideální"svět je mi vlastně velmi blízký.....no a
ten odvrácený protipol tu prostě tak nějak stále bude,aby se to dobré mohlo
projevit ve vší parádě...../úsměv/

21.08.2016 21:22:18 | jitoush

líbí

"na život naživo a zaživa..." - to je moc hezky řečeno a můžu se k tomu jen připojit :-)

ad P.S. Taky bych si to u Tebe tipnul ;-) I s tím ostatním souhlasím, jinak to fakticky nejde, to je holt život... :-))

21.08.2016 22:03:07 | Amonasr

líbí

********************************ST***

16.08.2016 21:49:19 | Frr

líbí

:-D ;-))

17.08.2016 00:16:11 | Amonasr

líbí

Dlouho jsem bojovala s různými ideály a perfektními věcmi, ale zjistila jsem, že je to na nic, tak se z toho teď snažím dostat,moc ideálu škodí...jak řekla liška v Malým princi: "Rien n´est parfait" :)

16.08.2016 19:31:42 | iluzionistka

líbí

...stejně jako málo - všeho zkrátka s mírou, včetně ideálů, naprosto souhlasím. Ovšem najít onu správnou míru, to je asi to nejsložitější - proto ji člověk hledá snad od chvíle, kdy začne brát rozum, až do smrti ;-) Díky za znělou reakci :-)

P.S. Tuším, že by to mohlo být také jedno z nosných témat Tvého románu... ;-)

17.08.2016 00:15:10 | Amonasr

líbí

Je to jedno z nosných témat, ostatně jako všech mých věcí tady :))

17.08.2016 08:35:51 | iluzionistka

líbí

;-))

17.08.2016 10:27:37 | Amonasr

líbí

oprostit se od představ...bránícím světlu...jako když zapálíš si cigaretu...hlouběji se nadechnout...spásnou štěrbinkou zaslechnout...jak tiše dýchá...tikot ticha...úsměv...z.

16.08.2016 18:06:21 | zdenka

líbí

Krásná reflexe, Zdeno - děkuji Ti za ni :-)

17.08.2016 00:06:37 | Amonasr

líbí

Docela by mne Tvá představa ideálního světa zajímala, i když mnohé si mohu možná domyslet, lidé se ve svých základních přáních snad tolik neliší...

Hezky napsané, k zamyšlení, děkuji :-)

16.08.2016 14:11:56 | Helen Zaurak

líbí

Děkuji, Helen, za zastavení :-) To jsi mě zaskočila – vlastně jsem si nikdy ideální svět snad ani nepokoušel komplexně představit ;-)) Nejspíš by pro mě víc znamenal nějaké abstraktní všudypřítomné a sdílené hodnoty, jako je např. spravedlnost, humanismus, vzájemný respekt mezi lidmi, přejícnost, laskavost, otevřenost i sebereflexe atd. Nikdo z nás, ani žádná společnost, nemůže být takto ideální, měli bychom se ale asi umět podle toho vzájemně posuzovat. Vyrůstal jsem jako dítě na pohádkách Boženy Němcové, K.J. Erbena apod., později na knihách Karla Čapka, Stefana Zweiga a mnoha dalších (až do maturity jsem podobné autory doslova hltal) a konfrontoval průběžně své představy i s jednáním lidí kolem sebe i svým vlastním. Neskromně si myslím, že dokážu za ta léta docela slušně rozeznat dobro od zla, upřímnost od pokrytectví, moudrost od hlouposti, přízemnost od nadhledu, sebestřednou nafoukanost od (třeba i sebevědomé) pokory, závist od přejícnosti, atd. Nejde jen o to, co se říká, ale i jak se to říká a jak se tím kdo sám řídí, je dobré číst mezi řádky, intuitivně se snažit rozumět intonaci hlasu, vnímat pohled očí, řeč gest apod. O tohle vše lidi ochuzují stádní reflexy, pokud srostou s jakýmkoliv (velkým i malým) davem. Nikoliv ideální, ale optimální svět by byl podle mého možná ten, kde by se lidé naučili spolu nikoliv především bojovat a vzájemně se potírat, ale naslouchat si, kriticky přemýšlet o sobě i těch druhých, nechtít si druhé podmaňovat k vlastnímu prospěchu, snažit se o empatii a hledat k sobě cesty, nikoliv se uzavírat za neproniknutelnými zdmi jeden před druhým. Momentálně se svět pustil přesně na opačnou stranu, ale věřím, že dlouhodobě bude globální lidská pospolitost nucena jít právě tímto směrem, už jen z pudu sebezáchovy.

Nejsem ale žádný idealista a naivní snílek – tohle je jen jakýsi hodně neumělý pokus o rychlý náčrt světa, který by se mi líbil o něco víc než ten dnešní. Svět ale bude vždy směsicí dobra i zla, spravedlnosti i nespravedlnosti, moudrosti i hlouposti (i my sami vždy budeme podobnou směsicí) – jen by snad ti arogantní hlupáci, cyničtí sobci a průkopníci selektivní spravedlnosti mohli mít jednou v budoucnosti míň navrch (i v nás samých) ;-)) Sám tu bývám někdy druhými považován za arogantního hlupáka či naopak Miloše Frýbu a nevím koho ještě, takže je to evidentně mnohem složitější (sám se ani nemohu vidět zvenčí) a potenciální možnost shody na skutečném obsahu podobných abstraktních pojmů je už sama o sobě asi velmi problematická. Nicméně tohle vše je daleko za hranicemi tohoto dílka a není to tudíž ani žádné vysvětlení, „co tím chtěl básník říci“. Mnohem důležitější pro mě je, co si v tom najde a jak si to případně pro sebe rozvine každý čtenář sám ;-) Takže děkuji za Tvé zamyšlení se nad textem :-)

P.S. Impulsem k napsání mi nebyl stav současného světa, ale subjektivní snová reflexe uprostřed noci, která mě probudila, a rychle jsem si první dojmy výjimečně zapsal a následně ráno zpracoval.

16.08.2016 15:46:22 | Amonasr

líbí

Ze srdce děkuji za tak obsáhlou odpověď, velice si toho vážím.
Vlastně, jako bych dopředu věděla, co napíšeš. A co víc, jsem přesvědčena, že Tvá slova nejsou jenom slovy. Že Ti jde skutečně o lepší svět. Měla jsem možnost nejednou se přesvědčit, především z Tvých odpovědí a reakcí, kdy ses nenechal zaskočit, ale s noblesou a otevřeně se snažíš porozumět, a kde to nejde, slušně odmítneš. Vážím si Tvé přítomnosti na Literu, instinkt mi napovídá, že jsi člověk, kterému lze uvěřit. Tak si představuji ideální svět, kde se lidé mohou spolehnout sami na sebe, i jeden na druhého. Děkuji Ti. :-)
Hel.

16.08.2016 18:15:33 | Helen Zaurak

líbí

Tak to jsi mě, Helen, zaskočila ještě jednou – Tvé mínění mě přivádí do rozpaků a zároveň zavazuje, snad nebude i svazující… Ale především si Tvých slov velice vážím (doopravdy), i když nejsem žádný anděl, ale myslím, že mě z toho ani nepodezíráš… :-)) Po pravdě, nejdřív jsem Ti chtěl odpovědět jen stručně, že naše představy o ideálním světě asi nebudou příliš odlišné, ale pak jsem se místo toho, nevím proč, rozepsal. Asi abych nezůstal příliš obecný. Vlastně bych totéž mohl napsat i já o Tobě, Tvé texty jsou mi velmi blízké, čiší z nich moudrá a pokorná úcta a respekt k člověku i k tomu, co nás přesahuje, a ztotožňuji se i s Tvou výstižnou představou ideálního světa – rozhodně mi také má intuice říká, že do ní sama skvěle zapadáš. I za to Ti tedy děkuji :-)

16.08.2016 23:47:35 | Amonasr

líbí

Dobré ráno, Josefe, směji se :-))) Mnohokrát děkuji, s pokorou.
Hezký den :-)

17.08.2016 06:18:30 | Helen Zaurak

líbí

I Tobě prima den, Helen :-))

17.08.2016 10:27:09 | Amonasr

líbí

Asi by mne to přestalo bavit, žít v tom ideálním světě, nikam by to člověka nenutilo se posouvat, zlepšovat se...a tak, raděj budu jako slunce se skvrnami, dešťovej mrak i vítr ve vlasech stromů a taky bouře se stem hromů, raděj budu ...neideální.., skořápka hormonální :-)

16.08.2016 12:45:08 | básněnka

líbí

Díky za krásně živou reflexi, Ivano :-) Jsi zkrátka živel - ne však ničivý ;-))

Svět jistě není a nemůže být ideální, někdy si ho ale více či méně idealizujeme, včetně sebe sama, abychom mohli snáze přežít... ;-)

16.08.2016 13:59:19 | Amonasr

líbí

Směju se, jo to slýchávám o živelnosti...a já zatím jen takovej tichej člověk...;-)

16.08.2016 16:41:33 | básněnka

líbí

A teď se pro změnu směju já :-) Nicméně tichá voda..., znáš to ;-) A už vůbec nemluvě o tiše silných spodních proudech, ukrytých hluboko pod viditelnými vlnami... ;-)

16.08.2016 16:56:35 | Amonasr

líbí

Já poslouchala ukázku, trošku mi to připomnělo Alfreda Šnitkeho...
Proužek světla v mysli...vzpomínky své dveře mají... :)

16.08.2016 10:51:03 | Philogyny1

líbí

Děkuji za tip - zkusím si od něj jako doprovodný hudební podkres vyhledat něco třeba někdy příště. Každopádně je zajímavé, že mi tentokrát při vyhledávání něčeho vhodného od Pendereckého vyběhla také nabídka i na jednu skladbu od Alfréda Šnitke, takže Tvá asociace není jistě náhodná... :-)

16.08.2016 11:01:35 | Amonasr

líbí

Jsem zvědavá, jestli Tě něco zaujme... :)

16.08.2016 11:24:26 | Philogyny1

líbí

Abych Tě tedy dlouho nenapínal, pustil jsem si pár úryvků a opravdu mě zaujaly. Dokonce u něj vidím takovou tematickou pestrost, že se mi z jeho děl bude dobře vybírat - ještě jednou děkuju za nasměrování k zajímavému skladateli :-)

16.08.2016 11:57:00 | Amonasr

líbí

Tak to jsem ráda, já se k němu pravidelně vracím... :)

16.08.2016 12:48:03 | Philogyny1

líbí

:-)

16.08.2016 13:53:28 | Amonasr

líbí

to by šlo...

16.08.2016 10:30:30 | maryshka

líbí

:-D Díky ;-)

16.08.2016 10:33:22 | Amonasr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel