TO TYS TEN DŮVOD

To tys ten důvod,
proč neustále čekám,
to tys ten důvod,
proč nepřestávám žít.

To tys ten důvod,
proč v slzách se zalykám,
to tys ten důvod,
proč chci odejít.

To tys ten důvod
- již ústávají chody
a blíž, už blíž je znít
nářek srdce
- té starobylé módy,
jenž v kombinaci s myslí
tupí pud i cit.

To tys ten důvod!
Život v trágédii sléváš,
až ve vlastní já padám krev.
Čistého vína máš,
i nenaléváš,
jen z mého piješ a v něm utápíš hněv.

Hněv, žal či bol
a ostatní světa chmury.
A když se stavím na odpor,
jen žádám pomoc zhůry.

O tu, kteráž nepřichází.
Proč jen? Jsem nakloněna Bohu!
To tys ten důvod, proč nic nevychází,
ač přetrhnout se mohu!

To tys ten důvod,
proč neustále čekám.
To tys ten důvod,
proč nevím, jak dál žít.

To tys ten důvod,
proč krev svou polykám,
však dám ti důvod
mi i odpustit.

To tys ten důvod
- zas nyň se smekám,
to tys ten důvod,
proč ni chci bez tě žít.

To tys ten důvod
- v kolejní rez klekám
a máš - li důvod,
zkus mne zastavit.