DO STEJNÉ ŘEKY
cosi tě přitahuje blíž
tam kde objetí holou kůži nehladí
ale svírá
žahavý závoj medúzy
tě lačně obtáčí
stahuje hrdlo
jež náhle zdá se cizí
vývěva ztraceného dechu
nasává tvůj stesk do noci vyhládlého víru
prázdné doteky se bez opory propadají
do nicoty vymazaného času
ač nehýbáš se z místa
letíš pozpátku
po spirále vynechaných chvil
z nichž závratná centrifuga
vymačkala i tvou nejposlednější žízeň
klapka! stop!
tady už to znáš
přece
zas nacházíš se v té jednostejně čisté
řece
do níž vstupuješ stále dokola a znova
když jinde nebylo už kde
aby ses ne před
ale mezi životy
schoval
Praha, 14.9.2016
https://www.youtube.com/watch?v=BJBxp7d7dNQ
....někdy je potřeba se zachytit,aby se neuvízlo mezi.....vidím
pevnou,do prostoru napřaženou ruku...tu podanou,která je připravena
zachytit a vytáhnout.......pomoci....a pak už sám.....Ji.
17.09.2016 18:58:47 | jitoush
v objetí...mezi životy...jež v nás cosi-Kdosi...rozpomíná.děkuji za obojí...z.úsměv.
16.09.2016 18:37:44 | zdenka
To je tak zvláštní psychedelické vyjádření, že mám pocit, že jsem zavřená v pračce mezi ponožkama a košilema, točím se v bubnu pořád dokola, narážím a padám, mezi mnou plavou medúzy a omotávají se mi kolem krku (ponožky) a ač jsem stále na stejném místě přesto letím pozpátku, hlavou dolů, už mám úplně rozmáčený nohy a jsem vymačkaná jako citron, říkám si tohle nerozdejchám a pak najednou - ticho, vypadnu ven a - tady už jsem někdy byla... ale zaboha si nemůžu vzpomenout... asi má svůj důvod, že do stejné řeky (stejně jako do stejné pračky) nee ... :-))
16.09.2016 04:54:13 | Iva Husárková
Jéé, udělala jsi mi velkou radost, Ivo :-) Než jsem začal psát, nasál jsem okolní vzduch a napadlo mě, že osou toho textu, co napíšu, musí být vír. A od toho se to všechno začalo odvíjet. To se mi opravdu pěkně čte, jak to na Tebe zapůsobilo. Včetně té řeky - pračky ;-)
16.09.2016 22:47:19 | Amonasr
někdy také přemýšlím, co je vlastně před a co je za - zrcadlem ...:)*
15.09.2016 20:11:47 | Ragnell
Dokud je řeka čistá, tak je všechno v pořádku, horší je, když se rozvodní, zakalí a ve vlnách strhané cáry života běží... *)
15.09.2016 08:30:24 | Philogyny1
Jak se to veme - pokud jde o řeky života vezdejšího, tak souhlasím bez výhrad. Jsou ale myslím i řeky, které zůstávají čisté na věky a to možná dokonce i poté, kdy se v nich sami snažíme očišťovat nebo budeme jednou očištěni... ;-) To ale není polemika - nepsal jsem to s nějakým jasným záměrem, nechal jsem se kamsi unášet metaforami a sám pro sebe se snažím hledat, o čem všem to tak může být. A mám radost, když to vyvolává podobné asociace, díky ;-)
15.09.2016 23:58:59 | Amonasr