Jsem listem co pad' na zem tím se stal důkazem
Podzimu...
Jsem vraním křídlem co na mučidle už kráká
pro zimu...
Už se těším jak se černá s bílou znovu spojí
Až lidé začnou opět přijímat podobojí
Až podzim se zimou ulehnou na své lůžko
A Zima bude pod Zimem přenádherně sténat...
Podzim bude jí nežně kousat ouško...
A pod výhružkou lidí jež touží po létu
Ztichnou a uslyšíš jen
Tóny flažoletů...