BEZ HRANIC
nevím
cítím se mlád a jsem stár
nebo spíš naopak?
mé tělo je možná
jen otřesy času opadané hnízdo
duše
z něj vylétající pták
snad nebude nikdy sestřelena k zemi
kéž jednou se rozplyne kdesi za horami
v svobodné ptačí rezervaci
jako se špetka soli v mořské vodě ztrácí
nevím
miluju rozlet mířící až tam
kde obzory obzorům dávají neustále vale
že tělo i duše občas bolí
z příčiny zjevné i nenadále
je jen připomínka bytí
věřím na naději
že ať narazí na cokoli
vždy zas jen za světlem se stočí
aby se neocitla v řiti
Praha, 16.10.2016
https://www.youtube.com/watch?v=5LoUm_r7It8
Jsi tak mladý, jak se cítíš :-).
24.10.2016 21:01:05 | Kubíno
No právě :-D Když tělo a duše někdy stárnou nerovnoměrně a občas i protichůdně ;-))
24.10.2016 23:29:42 | Amonasr
....no...taky to mám s tím mládím a stářím jaksi občas "popletené",
to když čísly nesouladí tělo s duší.....většinou je to tělo "pozadu"jaksi
/smích/......ale prostě...nějak bylo a nějak bude.....dáme to
i s těmi vzlety a pády a pak.....mrknem svrchu nebo zespoda,čert aby
se v tom vyznal.....jak to vlastně je......hlavně aby ten humor nebyl
...no víš kde....../smích/....Vidíš....i s rýmy to jde..../úsměv/...Ji.
P.S.Hezky si ten vzlet uzemnil......./úsměv/
17.10.2016 17:48:30 | jitoush
šmankote já to četla potichu tak vzletně a vznešeně a ty tomu dáš takový závěr,až jsem vyprskla smíchy:-))ale báseň je to pěkná...
17.10.2016 17:24:40 | střelkyně1
Díky - přesně tak jsem si přál, aby to zapůsobilo :-)) To mám radost ;-)
17.10.2016 22:42:58 | Amonasr
Že by ptačí sinfonie?:-)K tomu vylétajícímu ptákovi se to fakt hodí, i když, kapku chaotický let, no, snad doletí ke Světlu v celku:-)
17.10.2016 17:22:10 | Jeněcovevzduchukrásného
Nádherný. Dlouho jsem přemýšlela, co napsat a vždycky to skončilo u prdele, páč poslední řádek mě dostal. Dobře se vyspat a vysrat má svoje plusy a kdo rozhoduje, jestli je důležitější jeden konec těla, než druhý? Divili se Briti, kam se ten svět řítí a Svatopluk Čech jim ze záhrobí řek: nejsme v řiti, jenom v prdeli, což je přirozený, páč každý začátek má i svůj konec (oni mu stejně nerozuměli, když mluvil česky a protože neměli nic jiného na práci začali luštit sudoku a na řiť zapomněli, čímž se dopracovali k pokroku a bylo jim hezky). ST. :-)
17.10.2016 05:31:18 | Iva Husárková
Nevím proč, ale poslední dobou se cítím úplně stejně. *)
Hned ta první strofa...
16.10.2016 18:06:53 | Philogyny1