Sonet před smrtí

Jsem básníkem, však ne rytířem slova.
Hledám svůj úděl, jehož dávno znám.
Jsem smilníkem a přec tě nechci znova.
Dívám se vstříc všem dávným nádherám.

Jsem prastarý, však zrodil​ jsem se včera.
Můj věk se zdá být vcelku relativní.
Celý je to dosti divná sféra.
Jsem paranoik i když furt na i v ní.

Já jsem, kým jsem tak nechtěj po mě více.
Modli se za mě, ale nežehnej,
snad mi jen občas zapal dvě, tři svíce
a na violu s úsměvem mi hrej.

Takže ten zítřek svobodně si zvol.
Plač na mým hrobě, či requiem hraj v moll.