Pieces

Z lásky nezbylo nic
Jen pár papírů popsaných vyznáním a sliby
Co tenkrát vycházely

Pocit zrady i viny buší v hlavě jako kocovina
Nebo stesk po bílých lajnách ze zrcadla
Z pohádky zbyla jen princezna táhnoucí se špinavými ulicemi
Kalným ránem z neděle na pondělí
Když se princ během aktů zapomněl mezi kulisami

Doufání bolí víc než rána pěstí
Pocity výjimečnosti zmizely spolu s mávnutím na rozloučenou
Kdy zbyla jen příliš hlučná samota mezi lidmi
I trapně skrývané slzy dokazující touhu po životě v páru

Svět se rozpadl na kusy
Abych jej složitě vystavěla znovu
Aby mě mí démoni mohli ukonejšit zapomněním i cizím dechem na rameni
Aby se z démonů stali světci
Kteří shoří na hranicích
Vzpomínek