MOSTY A SKOŘÁPKY
na mnohém záleží
těžko říct na čem kdy víc
co vše nás k čemu poutá
z čeho si stavíme mosty
od sebe k druhým
ke spleti příběhů
ve kterých z nich jsme jen komparsem
v jakých nám svěří pouze štěky
nevíme
kolik a jak si zahrajeme
hlavních či vedlejších rolí
na mnohém záleží
na mnohém nejen v nás
ale i na okolí
bůhví
co vše nás kdy zachránilo
kolika ještě dočkáme se spás
odkud se vynoří příští zabiják
který v nás zase cosi skolí
hrajeme dál své skořápky s osudem
nic není nikdy předem jisté
ať už si vsadíme
na cokoli
Praha, 13.2.2017
https://www.youtube.com/watch?v=9VAVPiTU12M
no vzrúšo... a tak trochu bojím bojím...:)
24.02.2017 09:53:26 | maryshka
:-D Jestli jen trochu, tak to je snad dokonce i dobře... ;-)) Mému příteli třeba úplně schází pud sebezáchovy (tedy vlastně strach), takže je co chvíli ohrožen na životě - on si to sice neuvědomuje a ještě se mi směje, ale když jsem u některých jeho eskapád někde ve výškách nebo mi o nich vypráví, tak trnu hrůzou místo něj a je mi při tom opravdu zle. To mu ale život nezachrání, kdyby někdy náhodou třeba uklouzl, když leze například v dešti po vratkém žebříku na zámeckou střechu nezajištěný a ve vycházkové obuvi zkontrolovat opravu komína nebo v sandálech přeskakuje hlubokou průrvu na skále u nějaké zříceniny. Takže bání se vnímám jako často životně důležitou a potřebnou záležitost... :-)) A je milé, že ses stavila u takové téměř už "vykopávky" - díky :-)
24.02.2017 10:17:35 | Amonasr
:)nooo...za kategóriu šialenci môžem povedať akurát, že jednoducho vieš, kedy si isté veci môžeš dovoliť. že sú objektívne na pomedzí hazardu a hlúposti, a z hľadiska ´bezpečných´ na vrchole hazardu a hlúposti, to už je iná kapitola. a jednoznačne zaujímavá. mimochodom, nevedie táto myšlienka k brutálnemu individualizmu? (ja to môžem urobiť, ale iných by som nemal(a) ohrozovať)?
24.02.2017 11:54:35 | maryshka
:-D Jo, krásně jsi to rozvedla, máš úplně pravdu a je mi i jasné, na čí jsi straně... ;-)) Vlastně je mi ta vaše kategorie "šílenců" i sympatická, jen se na to nesmím dívat... Prostě si neumím pomoct :-/ Kdyby se zabil, tak to ale ohrožuje i mě - a víc než jeho. On by trpěl třeba jen chvilku, ale já už po zbytek života. A to nejsem schopen mu vsugerovat. No, vlastně vím - žít se mnou není vůbec jednoduché, a za jeho neskonalou trpělivost jsem mu vděčný i přes ten občasný hazard, který mě až fyzicky bolí, když jsem u toho, zatímco on se o to víc směje... :-)) To Ty beztak umíš taky v podobných situacích, viď...? ;-))
24.02.2017 14:58:51 | Amonasr
B.O.Ž.E. :D ja som už umelo upravený prototyp :) ale uždibkávam si... :)
26.02.2017 11:36:35 | maryshka
...vnoříš se do řeky života....někdy se necháš unášet silou proudu....
....jindy zabereš proti proudu nebo se zatočíš ve víru,lapáš po dechu,ale
vyplaveš...zmožen,ale jde to dál......pak se vyškrábeš na kámen,aby
si krapet oschl a nabažil se slunečního tepla,ale musí se dál po proudu,
vnoříš se a plaveš dál,v klidné široširé pasáži řeky Tě někdo sveze...na loďce nebo i v parníku.....tam kdesi,poslední úsek,plaveš už sám...... až k ústí...........Ji./úsměv/
14.02.2017 20:59:45 | jitoush
Nejsem to já, kdo v skořápky hází.
Kdo je ten hráč co život náš sází?
Ty mosty co pracně léta jsme staveli.
Druzí nám zbořily všechno je v pr..li.
Omlouvám se za ten komentář.
Ale nemůžu si pomoci.
Báseň krásná děkuji. :-)
13.02.2017 20:09:09 | Cappp
Neomlouvej se - komentář je to pěkný a ta bezprostřednostnost reakce jej dělá ještě hezčím... :-))
14.02.2017 11:46:18 | Amonasr
bůhví co vše nás kdy zachránilo...a tak to asi má být...ÚSMĚV.Z.
13.02.2017 18:53:39 | zdenka
Souhlasím :-) Člověk je tvor nevděčný, tak je to možná lepší, že někdy ani nevíme, co (kdo) nás zachránilo... ;-)
14.02.2017 11:44:07 | Amonasr