Ach.,...
Ach ,...
vy mé hříchy nesečtené,
jednou se spolu budem bát.
Do nebe dveře uzamčené,
od nohou peklo cítím hřát.
Ach,...
vy mé touhy zdivočelé,
běžící ladně po těle.
Prý stačí málo, chcete celé,
byť tváříte se nesměle.
Ach,...
lásko v srdci ukrývaná,
soužití se mnou žádný med.
Tvou silou stále okouzlená,
uvěřím prvně i naposled.
Ach,...
štěstí v dlaních uchopené,
z očí mi záříš každý den.
Dej sílu věřit, prosté ženě,
že nežije cizí, krásný sen.
Cítím v tom sílu okamžiků
ach..to má někdo kliku
věř, že to tak máš
a to co máš
že i uhlídáš...
01.03.2017 15:04:29 | JSJ
prosté ženy si zaslouží veškerou sílu.
18.02.2017 19:54:57 | hledač
Zejména ta předposlední sloka mi zní tak strašně blízce - ovšem celé je to velice působivě a přesvědčivě napsané :-) ST
16.02.2017 11:30:43 | Amonasr
Dávám ST, Dreamy. Tohle je prostě výstižně výstižná dokonalost, s níž souhlasím od prvního, do posledního řádku :)
16.02.2017 11:27:06 | Ricarda Haner Lowery
Pokud to nestačí, určitě se něco najde i mezi řádky. Jsem ráda a díky.:-)
16.02.2017 12:48:18 | Dreamy