poslední rok do pěti___
poslední rok do pěti___
Anotace: šuplíková s dodatkem...
Jsi hluboká bílá postel
krčíš se z levé strany
tu pravou zastýlají pod matraci
zároveň s noční košilí
je hladká a neprůsvitná
(nevidí co schováváš)
v kalném ránu co houpe na mřížích
kapky deště větrem hnané
v zuřivých poryvech zoufalství
mění se v tisíce malých vodotrysků
tak jako moje duše
venku větve sklání
a na nich
havrani krákorají
pruhovaný výhled do dvora
:
:
:
Posbíráš staré kroky v listí
a spálíš na popel
celou noc prší
ráno se usměješ
zdál se ti jiný sen
Komentáře (16)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
já jsem občas skříň...
15.03.2017 12:20:49 | enigman
ze skříně v ložici jsme kdysi skákali do postele, taky byla hluboká, jak jsme se propadli, a ty konce... :)
15.03.2017 15:22:47 | Philogyny1
...spálit staré a bolavé......popelem pohnojit.....ta půda,když je
zdravá, vše promění a něco zase vyroste....Ji.
13.03.2017 19:50:41 | jitoush
...je to jako jarní vítr... přinese novou naději... ST. :-))
13.03.2017 03:01:36 | Iva Husárková
..posbíráš staré kroky v listí..to je parádní kousek:-)ST
12.03.2017 19:12:27 | Nikita44