DOPIS
DOPIS
DOPIS
píšu dopis
v duchu
těm
kterým mám co říct
jenže už nejsou v mém okolí
zůstali pouze zavrtáni
kdesi ve mně
občas jim naslouchám
mám radost s nimi
když se radují
že je jim ve mně dobře
a je mi úzko když pláčou
chtěli by utéct ze mě pryč
když se mnou nesouhlasí
píšu jim dopis v duchu
abych je ujistil že o nich vím
a vyslovil k nim prosbu
aby i oni
popřáli mi sluchu
že neumím být sám
jen pro sebe
že žiju především pro ty
co jsou tu právě se mnou
co mi neodešli
nejen do nebe
že svět se nepřestává měnit
a já
dokud k němu patřím
se proměňuji s ním
že do svých letokruhů
i nadále čerpám mízu z druhých
jako cizopasník
v tom se neměním
že vše
co jsem kdy z koho nasál
i z těch co už mě opustili
si dál nesu v gestech
v pohledu
myšlenkách i přáních
ve vráskách
ve vzletech i pádech
ve všem
co drží mě při životě
i v tom co mě bolí
že pro můj hlad i pro mé rány
jsou stále voňavým chlebem
i solí
Praha, 9.4.2017
https://www.youtube.com/watch?v=_sBzoeGMv7I
Komentáře (24)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
...jsou "zavrtáni"především v Tvém srdci.....a Ty jistě jednou taky
budeš v mnoha dlít....a když si vzpomenou,letmo či intenzivněji,tak
se jim tou vzpomínkou ústa natvarují do úsměvu........Ji.
17.04.2017 18:29:35 | jitoush
Píši dopisy i dnes rukou na papír, vkládám do obálky, nalepím známku a pošlu, ať už kamarádům, kmotře, lidem, co mě na pouti životem ovlivnili, neopouštím staré známé a ač dělí nás třeba i stovky kilometrů víme o sobě navzájem, jak a s kým žijeme. Ovšem i duševní očista může v životě jednotlivce hrát nezastupitelnou roli. Autor vystihl skutečnost, pomyslný klobouk dolů před ním z mé hlavy.
12.04.2017 10:33:27 | Haviko
To mě fascinuje, že i přes své mládí píšeš ještě skutečné dopisy. Nedávno jsem si dělal pořádek ve věcech a likvidoval i krabici s různou korespondencí. Většinu jsem vyhodil, ale mnohé jsem vyhodit nedokázal, protože jsem si uvědomil, že je v tom cosi z kroniky mého života. Občas jsem se útržkovitě začetl a leccos jsem si už ani nepamatoval, dokonce některé dříve poměrně blízké lidi (třeba ze studentských let) mi už čas z paměti úplně vymazal. A naráz začaly ožívat epizody, kde už jsem se viděl spíš jako někdo jiný v jakémsi retro filmu. Tohle už asi dnešní mladí nezažijí - kdo by si schovával maily 40 let. Ovšem taky se v těch dopisech tenkrát nepsaly úplné hlouposti, ale spíš podstatnější věci - bylo v nich míň hluchého šumu. I to patří k dost zásadní proměně a zpovrchnění současného člověka, teprve se s tím učíme zacházet.
Díky za pěkný a pro mě i překvapivý příspěvek - nikdo mi už totiž dopisy nepíše a už skoro nikdo neposílá ani pohledy a papírová přání. Na všechno stačí maily, smsky, facebook a whatsapp :-)
12.04.2017 15:12:16 | Amonasr
všechno důležité jde z kořenů ... našla jsem si u tebe to své:) Ď.
09.04.2017 19:08:31 | Ragnell