Netanči, lásko, nechceš-li,
střevíčky prošlapané tmou
ztratily podobu těla,
jen výdech okamžiku,
kroky se břečťanem zapletly
pro lásku popínavou,
v hudbě jsi nedoznělá
sonáta pro křídlovku.
Tvé kroky odezírám po rtu,
přecházíš bosým jitrem po skle,
skládáš si mozaiky z okenic
a z lásky bílé plachetnice,
klávesou vesluješ na notu,
včerejší sny jsou prošlé,
čouhá mi sláma z nohavic,
mám srdce po záruce.
Život je přítomný okamžik,
po tom, co bylo tlustá linka,
kreslíš ji zlehka v páteří,
čas je jen oblak z cigaret,
budoucí takt je otazník,
notopis v rukou obchodníka,
který na lichvu nevěří,
není proč zpět se obracet.
Následuj svého tanečníka
.....srdce po záruce?....to už se nemůže vrátit.....takže "opravit"
léčebnými zásahy a vzhůru na další pouť....cesty se vinou a viny
se svinou do svitku.....a oheň očistný...hoří.....tancují plamínky.Ji.
29.05.2017 22:11:40 | jitoush