Je někdo doma?
Je někdo doma?
V mojí hlavě žije ve třetím patře muž
který si ohnutý přes balkon vyklepává prázdnou náruč
vždycky u toho strašně moc nadává v několika světových jazycích
nikdy mu nerozumím
a nevím jestli ho něco netrápí
dlouho do noci si čte
knihy mi odkládá do mezer mezi zuby
mám mu prý být vděčná tvoří tak můj soukromý slovník
ty důležité pasáže si podtrhává
a usazuje mi je do očí způsobem
který nevypláčeš
brzo se to zase zatne do masa
v takových chvílích mi nepomáhá
jen si vždycky srovná knihy co mi zapadnou pod jazyk
povzdechne si
vyklepe náruč
uklidní mě že je to v pořádku
taky to cítím
unavuje ho to
hojím se pomalu.
Komentáře (13)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
každé hojení musí probíhat zevnitř, když je jen na povrchu praská... a bolí to pak od začátku, což při každém takovém prasknutí bolí víc a víc a déle... hojíš se tím správným způsobem... pomalu, trpělivě a napořád... :-)
25.07.2017 23:20:35 | zelená víla
Napořád?
25.07.2017 23:23:42 | Elisa K.
z pohledu fyzického ano, z pohledu druhého to záleží na tobě... necháš se zase znovu rozbít? zeptej se sebe... je jen na tobě čemu či komu necháš sobě ublížit... protože vždycky máš ještě tu druhou možnost :-)
25.07.2017 23:34:42 | zelená víla
...pomalu,ale jistě.............když nezapadnou přímo do krku,tak je
to ještě dobrý..........Eli,tahle se mi líbí,pro mě originální
vyjádření Tvého prožívání...............kdyby něco,dala bych Ti herdu
do zad................protože se těším na knížku od Tebe...jednou....
.......a dám si ji do ruky a otevřu ji na té správné stránce....bude
to život a ještě něco víc.......dobrej a láskyplnej.......Ji.
24.07.2017 20:24:49 | jitoush