Úmrtí potulného prodejce náplastí
Úmrtí potulného prodejce náplastí
Občas si na tebe vzpomenu
mám strach že najdou všechna ta jazykem upletená slova
která nemá kdo oblékat
a budou se ptát
to kdyby ses vrátil
jako tenkrát jizva za jizvou
a potulný prodejce náplastí zemřel už před lety
život je bič
dlužíš mi to
jako když přes jaro sníš všechen cukr
a na podzim ti zbyde sůl.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
přijde mi, jako současná etapa mého života přes kopírák, je to v Tobě, to psaní...
27.07.2017 22:31:46 | Philogyny1
.....nevím.....po cukru ať nezbyde ani sůl...ta "ranám" nesvědčí
.....med od včel a solící bylinky...ty hojivé,to zastanou.....
někdo říká...cukr a bič....ale tak to není......do "zhojení",do
přijatelného vyrovnání vedou jiné cesty.....nevím...mám pocit,že ses
posunula o "level"výš......myslím od děl tak před rokem....můj dojem
.....zaujalo mě to....Tvé vyjádření stejného tématu.....Ji.
27.07.2017 21:37:35 | jitoush
Když došel cukr a zbyla sůl tak smutné dny bez konce se zdají. Zbyde jen doufat, že majitel cukrovaru je za dveřmi. Neb že cukrář s větrníkem po očku kouká na tvou krásu. Ale nejsladší v těchto dnech bývá touha po nicotě. Na tu pak platí jen a jen polibek z pravé lásky, která se dozajista někde skrývá.
27.07.2017 21:33:10 | Slav Milo
No jestli ty nebudeš romantik...
Ale moc hezký komentář, děkuju za něj.
27.07.2017 21:34:29 | Elisa K.