X X X

Co všechno pádem
listu končívá,
když se snáší na zem
to réva
andělskýma očima
krev podzimu ronívá
a obloha
opije se smutky
a mraky se zapotácí
jako štěstí,
když opustí sklípek ...

Jen tobě lásko
vždycky pohárek rosy stačí
a je ti do stříbrna,
že by luna
zase mohla
milence vázat do otýpek ...