ÚLOŽIŠTĚ
všechno se ukládá
nic se neztrácí
radost ani žal
všechno se taví
v nás
do stále přibývajících slitin
jež cinkají zvonkohry tiché
i bijí mohutně
jako zvony katedrál
ony melodie tiché
zní skromnými ozvěnami
příliš brzy se neunaví
ty mohutné
občas jako zvony puknou
a víc se nerozezní
když srdce už nemá o co bít
všechno se ukládá
nic se neztrácí
i my se jednou uložíme
abychom šuměli tiše v stéblech trav
i hromobili v mracích
všechno se proměňuje
a všechno se i vrací
Praha, 22.9.17
https://www.youtube.com/watch?v=fwjk5neprfw
vše se děje tak, jak má...
ukládám si to vše, pár taktů včerejších vzpomínek... rozehrávám hry o něčem, co se v okamžik stávají ničím... vzpomínky... dlabání dýní na dětském, jak ty děti nemohly, ale... na Zuzanku, na její radost, na malou Lucku, co roztančila na vozíku celý svět, na pana Petra,který svou energií hladil, na... na... na... malou Káju, která v mém náručí byla ochotná přijmout cokoli... na Kubu, co nemluvil, ale řekl vlastně vše, na malou Belu, které feťácké doupě bylo domovem, ale byla zachráněna... na na na....tenhle svět opouštím...
ukládám si to vše, pár taktů včerejších vzpomínek...
František mi naučil jako milovník kapely Kryštof vše od nich...
https://www.youtube.com/watch?v=I3JfmQmnjtw
https://www.youtube.com/watch?v=9rm5wSD67ts
a tak jeden trsá, křičí... :-) a je mu ctí už navždy...
05.10.2017 03:34:07 | zelená víla
...ono je to potřeba do toho "úložiště" ukládat pokud možno zpracované,
ve vyrovnaném stavu,pakliže se to "nahází"do těchto míst a pak se jen
zavřou dvířka ve snaze to nevidět,tak stačí málo a v nečekaný moment
se to na nás vyvalí a pak se "vyhrabat"není jen tak......Takže ukládat
tak nějak vědomě........každý máme to svoje "skladiště",už ani občas
nevíme,co tam je,to je kolikrát velmi milosrdné.....ty filtry je ovšem
potřeba občas pročistit..................to abychom nebyli jednou
zaskočeni............neříkám,že to umím,ale učím se po svém.....Ji.
22.09.2017 20:57:22 | jitoush
Díky za pěkné zamyšlení, Jitko :-) Snad bych jen dodal, že kromě vědomého ukládání je snad i takové to zákonité, objektivní, kdy se do nás zapisuje ve větší či menší míře cokoliv, s čím se v životě potkáme. A zapisujeme se i my sami do druhých - v dobrém i ve zlém. Jen si to málokdy asi uvědomíme, že nikdy nejsme jen pasivní příjemci, ale aktivně vše kolem sebe i ovlivňujeme. Ať si to připouštíme či nikoliv - už jen tím, že jsme (potažmo jací jsme), přebíráme na sebe nemalou odpovědnost... :-)
26.09.2017 22:43:38 | Amonasr
Krásný, krásný, krásný hromobití, moc Se Ti to povedlo :-)!
22.09.2017 12:40:33 | Fany
taky mnou Tvá tichá zvonkohra otřásla pokora ST :-))
22.09.2017 11:59:42 | Iva Husárková
Díkky, Ivo, ale zrovna Tobě bych nerad jakkoli ublížil... ;-))
22.09.2017 17:09:39 | Amonasr
Ami Ty mi nikdy ublížit nemůžeš a zrovna tak bych si přála aby Tebe nikdo nezraňoval děkuji :-))
24.09.2017 04:48:50 | Iva Husárková
Tak to je od Tebe velkorysé - děkuji :-) A díky i za to přání - zkusím se třeba nezraňovat aspoň sám... ;-))
26.09.2017 22:50:54 | Amonasr
to je asi nejtěžší Ami já to ještě nedokážu :-))
27.09.2017 06:11:58 | Iva Husárková
ukládá a vrací... děsíš mě, a máš naprostou pravdu :-)
22.09.2017 11:21:38 | hledač