POUTNÍK
Jsem poutník slepých cest
a každou hvězdou dám se vést,
jsem poutník bez cíle
pro ty milé chvíle,
kdy nový úsvit přichází.
Chodím rozzářenou krajinou
tu pod sluncem, tu pod lunou.
Jdu lesem, loukou, kolem vod
a každá cesta je mi vhod,
když světem procházím.
Chodím přes bělostné pláně,
zářícíma očima hledím na ně.
Když každý strom je v zimním hávu
a lidé doma pijí kávu,
já nové cesty nacházím.
Tak raduji se z nové cesty
jak ženich ze své nevěsty.
Raduji se ze své poutě,
neb nechci sedět doma v koutě
jak mnoho z ostatních.
Jsem věčný poutník, nemám cíl,
procházím nebem, peklem, říší víl.
Jdu s lidmi, zvířaty i anděly,
je jen na mně, co den mi nadělí
za nová překvapení.
Jdu pro cestu, jdu pro chůzi,
jdu si pro polibek od múzy.
Jdu bez směru a bez cílů,
jdu za poletováním motýlů,
jdu pro pro potěšení.