Setkání ve snu
Setkání ve snu
Bylo mu náct přesně nevím kolik
Asi spíš míň než víc
lepší nevědět abych se neudala (já jsem totiž byla jako vždycky stará)
Byl malý a štíhlý vyběhané nohy v otrhaných teniskách
Neměl strach v očích měl trochu bengálského ohně (s mědí)
A vlasy barvy přezrálého pole
Možná to byl syn
Animus nebo snad někdo jiný
Milovala jsem ho
On mě taky
Oba jsme to věděli
Jenže se to nesmělo a tak mě, než jsem ho opustila
Políbil aspoň na čelo
Ještě dnes cítím výboj jeho elektřiny a možná malý pocit viny
Za probuzení
Komentáře (16)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
tak se tam vrať, do toho snu, ten mladík stojí za prozkoumání ;-)
10.02.2018 19:58:11 | Laika
Souhlasím, ale chce to čas. Jen ten polibek mě rozhodil na několik týdnů dopředu, nedokážu si představit, co by se stalo, kdybychom spolu mluvili, nedejbože že bych zjistila, kdo (snově)skutečně je...
11.02.2018 08:55:32 | Krysařka
Má to šmrnc a spád a hezky jsi si vyložila :)
09.02.2018 21:58:54 | Malá mořská víla
Díky, díky, ani jsem nečekala, že se bude někomu líbit, je příliš osobní :)
10.02.2018 12:53:03 | Krysařka
Krysařko...milujme svoje sny. protože někomu se nezdá nic. já vím. někdy jsou strašidelné, ale zase jindy nás dovedou pohladit.a tenhle sen, ten polaskal...krásný! *ST*
09.02.2018 12:32:10 | Anděl
Děkuji za komentář, Andělko... Souhlasím, já bych beze snů nepřežila... Zvlášť bez takových...
09.02.2018 13:32:29 | Krysařka